[singlepic id=2956 w=200 h=200 float=left] Duch Mary Shelleyové možná dostane vzteklinu.
V roce 1984 Tim Burton o frankensteinovském psu natočil (s požehnáním Velkého Bratra) hraný třicetiminutový film a trvalo mu dlouho (díky odporu Velkého Strýčka – Disneyho), než jej dostal na veřejnost. Nedalo mu to a dlouho se k filmu chtěl vrátit, což si prosadil ve stejnou dobu, jako podepsal smlouvu na Alenku v říši divů. Frankenweenie svůj původ nezapře. I s přidanou hodinou a animovanou formou ala Mrtvá nevěsta působí jako „kraťas“ či přinejmenším jako experiment nadějného talentu s velkou budoucností. Nebo možná výjimečné vzedmutí sil režiséra za zenitem…
Běžnou strategií animáků je vzít si nějaké ne-lidské objekty (hračky, zvířata, postavy ve videohrách, hollywoodská monstra) a přiblížit je divákovi, co nejvíc je antropomorfizovat. Někdy se mohou odehrávat v normálním prostředí, ale cizí prvek se pomalu a jistě prodírá na povrch (Norman a duchové). Frankenweenie na to jde nezvykle. Odehrává se sice v jakoby normálním městečku, ale přinejmenším jeho dětské obyvatelstvo jsou naprostí exoti připomínající většinou vyšinuté padouchy z hororů, v čemž je podporuje nový excentrický učitel (Martin Landau). Malý Victor Frankenstein (Charlie Tahan) je sice outsider, ale na této škole bych řekl, že on je právě nejnormálnější… A to je pořád šílený vědec. Rodiče jsou typičtí nudní maloměšťáci, ale o ty přece nejde.
Reference na staré horory jsou vůbec smyslem Frenkenweenieho jako takového. Nejen jména, postavy, příšery a dějové zvraty. Celá prezentace je rovněž silně retro. Počínaje samozřejmě černobílým obrazem a konče lehce stylizovanými projevy herců. Snímek je závislý na staré kinematografii natolik, až mu nezbývá mnoho „vlastního života“ a Burton musí nasadit svou překombinovanost známou z několika svých posledních filmů.
Stačí to, abych prohlásil kreslenou parodii za krach? Ve skutečnosti vůbec ne. Díky masovým odkazům na Frankensteina a celou řadu dalších děsivých snímků spojuje nostalgii fajnšmekrů s veselou rozpustilostí. Začíná to jako autentický příběh chlapce s milovaným psíkem a umě pak k tomu přibude chaos v podobě nezapomenutelných postav Victorových spolužáků. Nenajdeme dějovou komplexnost, zato náladu si určitě trochu vylepšíme. Za jednu návštěvu kina to celkem stojí.
Myslím, že nejednoho kritika naštve, když z letošních strašidelných animáků má zajištěn sequel pouze Hotel Transylvánie. Inu, upíři budou nadále vládnout.
Během natáčení tohoto filmu bylo jedno zvíře oživeno.
[singlepic id=2957 w=400 h=300 float=center]
Edgare, opravdu bych rád věděl, co brala tvá matka, když tě čekala.
[singlepic id=2961 w=400 h=300 float=center]
Teď bych se raději venku nehoupal…
[singlepic id=2959 w=400 h=300 float=center]
Myslím, že nejednoho kritika naštve, když z letošních strašidelných animáků má zajištěn sequel pouze Hotel Transylvánie. Inu, upíři budou nadále vládnout.