[singlepic id=4300 w=200 h=200 float=left]Záchranná mise do světa snů.
Slovenská herečka a muzikantka Dorota Nvotová představuje v dokumentu Venduly Bradáčové svoji druhou domovinu. Nepál v Asii má, jak si můžeme domyslet, krásnou a barvitou kulturu, ale se svými několika sousedy v okolí sdílí i pro nás nepředstavitelné sociální problémy. Nvotová zde sice podniká jako majitelka cestovní kanceláře, ale také se stala členkou místní rodiny, přijala zdejší jméno „Fulmaya“ a věnuje se i charitě.
Film se opravdu nejdřív soustředí na úžasnou krajinu v okolí Himalájí a na duchovní artefakty místních lidí. Záhy se však dostává na řešení problémů chudých nepálských dětí, z nichž mnoho končí v sirotčinci Happy Home, jenž Dorota, nebo Fulmaya, jak jí místní rodina říká, zabezpečuje. Strasti malé holčičky pojmenované po Dorotě také Fulmaye a mnohých jiných jsou ovšem hlavně líčeny jako něco, co směřuje k obtížnému, nicméně úspěšnému nalezení východiska – v duchu přísloví „Konec je vždy šťastný. Pokud ne, ještě to není konec.“. Možná násilný optimismus, ale je ho zapotřebí… Nepál je navzdory dětským gangům a zákeřným nemocem ukazován především jako nádherné místo s pohostinnými a přátelskými lidmi. Kamera z měst a přírody většinou zachycuje to nejlepší, samotná aktérka k dokumentu složila milou hudbu.
O to všechno je smutnější odhalený podvod, který, jak se nakonec ukáže, dlouho v sirotčinci vzkvétal. Je bohužel i trochu nedořečenou částí samotného filmu, neboť je vtěsnán skoro až na samotný závěr a vzhledem k okolnostem jej může Nvotová hlavně jenom pasivně dovysvětlovat.
Na osobu zpěvačky se celý snímek po celou dobu soustředí a ona naštěstí působí velmi inteligentně a soucitně. Hodinka a čtvrt je málo na řešení všeho. Ale o jednom lidském osudu a snažení toho řekla dost.
Andělé spásy mohou také děsit.
[singlepic id=4306 w=400 h=300 float=center]
Těsně před odvozem do nemocnice.
[singlepic id=4304 w=400 h=300 float=center]
Rozmazaný ruch.
[singlepic id=4305 w=400 h=300 float=center]
Na osobu zpěvačky se celý snímek po celou dobu soustředí a ona naštěstí působí velmi inteligentně a soucitně. Hodinka a čtvrt je málo na řešení všeho. Ale o jednom lidském osudu a snažení toho řekla dost.