Výpravné drama Colette se představilo na pražském nádraží Bubny

[singlepic id=4646 w=120 h=120 float=left]Chcete vědět, co nám o natáčení prozradil Milan Cieslar a Jiří Mádl?

 

Colette, toto nádherné ženské jméno není jen obyčejným názvem filmu, který vstoupí do českých kin 12. září 2013, ale skrývá v sobě touhu po lásce, po svobodě a po životě vedle milované osoby. Stejnojmenná novela světoznámého spisovatele Arnošta Lustiga se stala základním kamenem pro natočení filmu, který nám ukáže, že i za zdmi koncentračního tábora byla láska.

[singlepic id=4743 w=250 h=200 float=right]Režisér Milan Cieslar se snažil o to, aby Colette nebyla jen obyčejným snímkem, ale návratem k prapůvodní formuli filmového díla. Říká: „Naším cílem, a mě jako režiséra hlavně, je podvědomě nenásilně zdůraznit nadčasové etické hodnoty, jako je síla lásky, svobody, osobní zodpovědnosti za svůj život i nutnost bránit svou integritu za všech okolností.“

V hlavních rolích ve filmu, jež se opírá o silný příběh prožitý Arnoštem Lustigem, se představí francouzská herečka Clémence Thioly jako belgická židovka Colette a Jiří Mádl coby český Žid Vili Feld. Tito dva mladí lidé se bezvýhradně milují a Vili je kvůli své lásce ochoten riskovat i vlastní život.

[singlepic id=4742 w=230 h=190 float=left]Každý projekt se před uvedením do kin svým osobitým způsobem představuje veřejnosti. Setkání s tvůrci i herci snímku tentokrát proběhlo v opravdu netradičních prostorech a to na půdě pražského vlakového nádraží Bubny. Toto místo nebylo vybráno jen tak náhodně, ale zcela záměrně, protože právě odtud byly vypravovány transporty z Prahy do různých koncentračních táborů.

Podařilo se nám v kratičkých rozhovorech vyzpovídat pana Milana Cieslara a Jiřího Mádla. Dozvěděli jsme se několik zajímavostí nejen o Colette, ale i o plánech do budoucna, že mezinárodním jazykem není pouze angličtina a že český režisér je vlastně něco jako nebojácný horolezec. Rozsáhlou fotogalerii naleznete v našem facebookovém albu.

 

Režisér Milan Cieslar[singlepic id=4744 w=250 h=200 float=right]

Červený koberec: Dobrý den, naposledy jsme od Vás v kině mohli vidět Dešťovou vílu a Láska je láska. Jednalo se o pohádkové a romantické téma. Nyní se od Vás dočkáme dramatického počinu. Na čem se Vám pracovalo lépe? Pohádka, láska nebo historické drama?

Milan Cieslar: Tak samozřejmě, samozřejmě co se týče scénáře, jeho dosahu, musím říci, že si strašně cením té možnosti, že jsem mohl natočit Colette. Jednoznačně ten projekt vším, jeho velikostí, jeho mezinárodním obsazením je asi daleko větší výzvou, ale nemůžu říct, že by byl lehčí, nebo že by byl naopak těžší, než třeba ta pohádka a než Láska je láska. Vlastně každý film je solitérní, každý film je něčím jedinečný a každý film má nějaké problémy pro režiséra, se kterými se musí vyrovnat, tak aby se ti lidi v kině nenudili. Takže já bych řekl, že každý film je vlastně takový výjimečný dobrodružství. Já tomu říkám slézání Mount Everestu prostě v keckách. Bohužel my jako čeští filmaři nemáme takový to dokonalý technický zázemí a tak dále. Mnoho věcí nahrazujeme vtipem, entuziazmem a takovou prostě jako producentskou kreativitou. Ale přesto si myslím, že Colette je asi můj nejtěžší projekt, co jsem kdy dělal.

Červený koberec: A plánujete již něco do budoucna?

Milan Cieslar: Tak možná. Možná vzniká jakýsi oddychový mezičas, a že bych strávil podzim s komedií.

Červený koberec: Přiblížíte nám ji trochu, nebo si to necháte jako překvapení?

Milan Cieslar: Tak jmenuje se to Život je život a asi už tím názvem se trošičku přibližujeme ke stylu komedie, jako byla Láska je láska.

Červený koberec: Mockrát vám děkuji za rozhovor.

 

Herec Jiří Mádl[singlepic id=4745 w=250 h=200 float=right]

Červený koberec: Dobrý den, jak jste se domlouval s hereckou partnerkou? Bylo to česky, francouzsky nebo anglicky?

Jiří Mádl: Tak ona neumí česky a já neumím francouzsky, takže anglicky. Ještě máme společný jazyk italštinu, ale to jsme dávali vždycky jenom po ránu a navečer. (smích)

Červený koberec: Po dramatickém snímku Colette vás čeká Vejška. Tento film by měl jít do kin příští rok. Líbil se Vám návrat do školních lavic?

Jiří Mádl: On to není úplně návrat do lavic, protože jsme jako na vejšce a do té školy tam chodím jenom já. Ten druhej se na ni snaží dostat, Tomáš Vorel jr. A byl to nádhernej návrat. Já si nedokážu představit dělat pokračování žádného jiného mého filmu, jenom u tohohle. A jak jsem se toho bál, teda já mám pocit, že ta dvojka vždycky poníží jedničku, ale vlastně tady to asi takhle nebude. Tam to bude hrozně nadopovaný, hlavně to reflektuje ten posun graffiti v čase. Dneska se používají jiný techniky a je to strašně poctivý. Myslím, že výbornou práci tam odvedl Pasta, což je takovej nejznámější writer tady jako v Praze nebo street artista, street artovej umělec. Já se těším strašně teda, až to uvidím v kině. Už to máme naštěstí za sebou. Bylo to náročné.

Červený koberec: Takže už je to hotové. Postprodukce teď pracuje.

Jiří Mádl: Ano, střižna, postprodukce.

Červený koberec: Moc vám děkuji za rozhovor.

[singlepic id=4746 w=600 h=400 float=center]

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací