Recenze Zabijáci rozkvetlého měsíce: Scorseseho drsné drama je sice 3,5 hodiny dlouhé, ale drží pozornost díky mistrně odvyprávěnému příběhu

Pohnutá historie amerických indiánů.

To, že běloši vykořisťovali v USA indiány neskutečnými způsoby, víme všichni. Každý z kmenů vypráví svůj vlastní pohnutý příběh. Oscarový režisér a scenárista Martin Scorsese se ve svém nejnovějším díle zaměřuje na Osedže, kteří patřili ve 20. letech minulého století k celosvětově nejbohatším komunitám. Měli totiž to štěstí, že se na jejich půdě našla ropa a oni dokázali získat profit z každého vytěženého barelu. Měli však i neuvěřitelnou smůlu, protože jejich lid pronásledovala záhadná „úmrtí“, která nikdo nevyšetřoval, protože to stále byli „jen“ indiáni.

Do rodu Osedžů patří i hrdinka Mollie, jejíž rodina vlastní indiánskou půdu nasycenou ropou. Dosud se jí dařilo vyhýbat se tomu, aby se stala pouhou statistikou. Vše se však změní, když jednoho dne potkává Ernesta Burkharta, válečného veterána a synovce Williama Hala, který je jedním z nejvlivnějších mužů celého kraje. Mezi Mollie a Ernestem rychle přeskočí jiskra – je to však upřímná láska? Nebo se Ernest zamiloval do myšlenky ropného bohatství? Kam až jsou Hale a Ernest schopni zajít? Stane se z Mollie přeci jen nakonec další statistika? Kdo stojí za záhadnými navyšujícími se úmrtími Osedžů? Přijde tomu všemu nově ustanovená FBI na kloub?

Scorseseho drama postupně odkrývá odpovědi na všechny tyto otázky v důmyslně odvyprávěném spletitém 3,5 hodiny dlouhém příběhu. Ano, jedná se o skutečně protáhlé vyprávění, které zdánlivě nemá konce. Ale kupodivu, i přes opravdu úmornou stopáž, se Scorsesemu a Ericu Rothovi, který se spolupodílel na scénáři, daří téměř neustále držet divákovu pozornost, což je nanejvýš obdivuhodné. U filmu se skutečně nenudíme, na plátně se neustále děje něco významného a napínavého, co posouvá děj dále. Ano, neuškodilo by, kdyby byl snímek třeba o hodinu kratší, ale z kvalitně sepsaného a zpracovaného scénáře je znát, že pro komplexní a úspěšné převyprávění tohoto hutného příběhu je zkrátka potřeba téměř každé minuty z oněch 3,5 hodin.

Kromě toho, že má podívaná spád, se jedná i o dost silný děj, jehož síla je prohloubena i tím, že se inspiruje skutečnými událostmi (a novelou Davida Granna, která o nich pojednává). Je to navíc téma, kterým se moc filmů nezabývá a o to větší váhu tak má fakt, že se mu Scorsese ve svém díle věnuje. O této problematice je důležité mluvit a je dobře, že ji Scorsese dostává tímto způsobem do širšího povědomí.

A je zajímavé, že i přesto, že se jedná o těžké téma, tak tu nalezneme i spoustu odlehčených momentů, nejde zkrátka jen o srdceryvné drama, které z diváka svou tíhou vysaje veškerou pozitivní energii. Ba naopak, je tu mnoho organického humoru, který často vyvstává z prostoty postavy DiCapria, který navíc tuto Ernestovu jednoduchost ztvárňuje skutečně dokonale a přesvědčivě. Pobaví i trochu meta komedie, jež sem Scorsese čas od času vkládá, ať už jde o počáteční rozhovor Ernesta a jeho strýce, přičemž Ernestovy odpovědi jako by záměrně odrážely DiCapriův skutečný milostný život, nebo samotný meta konec, který velmi překvapí (bez spoilerů).

To, s jakou úporností po celou dobu udržuje na obličeji výraz smutného trouby je obdivuhodné a zase jednou dokazuje jeho nepopíratelný herecký talent.Zmíněný Leonardo DiCaprio pak podává opravdu silný výkon hodný další nominace na Oscara. To, s jakou úporností po celou dobu udržuje na obličeji výraz smutného trouby je obdivuhodné a zase jednou dokazuje jeho nepopíratelný herecký talent. A ve svém živlu je tu i Robert De Niro, kterému zkrátka spolupráce se Scorsesem sedí (i když jde o jeho klasickou mafiánskou roli, kterou zastává snad ve všech jeho dílech). De Niro podává jeden ze svých nejlepších výkonů za dlouhou dobu a dokazuje, že má navíc než jen na přihlouplé komedie, v nichž se čím dál tím častěji objevuje. Nejvýraznější je však bezesporu Lily Gladstone coby Mollie, která je největším objevem celého filmu. Gladstone hravě obstojí po boku legend, jako jsou DiCaprio a De Niro, a je jim skvělou hereckou parťačkou.  

Kromě toho pak snímek nabízí i spoustu nečekaných a zábavných cameí. Pobaví i překvapí epizodní role, ve kterých se tu zjeví Brendan Fraser, John Lithgow nebo Jesse Plemons. Především Fraser pak podává ve své miniaturní vedlejší úloze opravdu silný a výrazný výkon pro něj tak charakteristický.

K povedenému zpracování příběhu pak přispívá i mnoho dalších faktorů, které z něj utvářejí ucelenou podívanou. Svou roli zde hrají i výrazné vizuály. Hned na úvod nás přivítá graficky důrazná scéna s tříštící ropou a spoustu dokumentárně laděných černobílých scén, které přidávají na realističnosti filmu. Překvapí ale i nečekaně krvavé a drsné záběry (jako třeba rozřízlá hlava), které bychom zde zprvu opravdu nečekali. Naopak spousta líbivých vizuálů odráží indiánské tradice, jako například tzv. světla strachu na verandách, což je jeden z mála příkladů toho, jak nám Scorsese nabízí hlubší vhled do této komunity.

Na druhou stranu pak z vizuálního hlediska trochu vytrhnou z podívané poněkud nepovedené rvačky (jako třeba okatě falešné a přehnaně teatrální bodání nožem), což je škoda a je otázkou, zda to tak bylo cílené. Podobně zvláštní je i (zdánlivě záměrné) nepřekládání většiny indiánských dialogů. Nedostatek titulků je v těchto momentech trochu znepokojující a matoucí a není zcela jasné, proč Scorsese zvolil tuto cestu.

Dalším výrazným prvkem je i hudební doprovod, který pro film složil nedávno zesnulý Robbie Robertson. Ten se podílel na třech Scorseseho filmech (Král komedie, Barva peněz a Irčan). Pro Zabijáky rozkvetlého měsíce vytvořil Robertson působivý soundtrack, který dobře podtrhuje náladu celého díla a zdůrazňuje dalším způsobem indiánskou kulturu. V počátečních chvílích zní v pozadí zvuky podobné westernovce, a čím více se seznamujeme s indiánskými hrdiny, tím více se jim přibližuje i hudba – zaznívají zde typické flétny a strunové nástroje, které dolaďují celkovou atmosféru.

V závěru jsou Zabijáci rozkvetlého měsíce silnou podívanou, kterou rozhodně stojí za to vidět. Tří a půl hodinová stopáž je skutečně drastická a je ve filmu znát, překvapivě má však vyprávění spád a divák se skoro celou tu dlouhou dobu nenudí. Na plátně se neustále něco děje a téměř každičká minuta z těch 3,5 hodin je opodstatněná pro kompletní zobrazení tohoto silného příběhu. Ten odkrývá téma, o kterém se moc nemluví, i když by mělo, a je jen dobře, že jej Scorsese přivádí do širšího povědomí. A nezapomíná přitom ani na výrazné obsazení, ve kterém potěší především herecký koncert DiCapria a De Nira, kterým úspěšně sekunduje i méně slavná Gladstone jako Scorseseho nový objev. Legendární Oscarový režisér tak opět mistrně zpracovává silný skutečný příběh, o kterém se ještě bude mluvit v sezóně filmových ocenění.

Když zjistíte, že má film 3,5 hodiny.

Vydržíte to v tom kině?

Vezměte si radši deku a udělejte si pohodlí.

85%

Zabijáci rozkvetlého měsíce / Killers of the Flower Moon

V závěru jsou Zabijáci rozkvetlého měsíce silnou podívanou, kterou rozhodně stojí za to vidět. Tří a půl hodinová stopáž je skutečně drastická a je ve filmu znát, překvapivě má však vyprávění spád a divák se skoro celou tu dlouhou dobu nenudí. Na plátně se neustále něco děje a téměř každičká minuta z těch 3,5 hodin je opodstatněná pro kompletní zobrazení tohoto silného příběhu. Ten odkrývá téma, o kterém se moc nemluví, i když by mělo, a je jen dobře, že jej Scorsese přivádí do širšího povědomí. A nezapomíná přitom ani na výrazné obsazení, ve kterém potěší především herecký koncert DiCapria a De Nira, kterým úspěšně sekunduje i méně slavná Gladstone jako Scorseseho nový objev. Legendární Oscarový režisér tak opět mistrně zpracovává silný skutečný příběh, o kterém se ještě bude mluvit v sezóně filmových ocenění.

• Hodnocení