Recenze Dcera divočiny: Slibná zápletka i obsazení přijdou vniveč

Postavám sice nedojde dech, ale nám ano.

Jacob (Ben Mendelsohn) vychovává svou desetiletou dceru Helenu (Brooklynn Prince) k přežití v divočině. Učí ji drsným zákonům přírody, života a smrti. Helena svého tátu bezmezně zbožňuje. Svou mámu Beth (Caren Pistorius) už ne tolik. Beth totiž nerozumí životu v lesích a ani si ho neužívá. Rodina žije v izolaci, co si nevyrobí či neuloví, to nemají. 

Jednoho dne se Beth naskytne příležitost, Helenu vezme a uteče s ní. Otec je zatčen. Co se proboha stalo? Jacob svou ženu totiž před dvanácti lety unesl a v lesích ji držel násilím, ona kvůli bezpečí jejich dcery odejít ani nezkoušela, až do osudného dne. Helena touží po tom být zase se svým otcem a tohohle přání začne litovat, jak bude dospívat a začnou jí docházet podmínky, v jakých své dětství strávila. Fakt, že nejvíce milovala a věřila člověku, který byl vlastně monstrum, ji navždy poznamená.

Přesouváme se do Heleniny (Daisy Ridley) dospělosti. Sama je už matkou a celý život si nese temné tajemství, které musí odhalit, když se jejímu otci podaří uprchnout z vězení. Jen Helena ví, čeho všeho je Jacob schopen a že svého “majetku” se nikdy nevzdá a přijde si pro ni. A možná i pro její dceru.

Dcera divočiny nás nedovede příliš dobře vodit za nos.V druhé části snímku se rozjíždí Helenina paranoia, kdy věří, že se otec každou chvíli zjeví a my čekáme, zda měla pravdu. Ovšem Dcera divočiny nás nedovede příliš dobře vodit za nos, je nám celkem jasné, zda má pravdu nebo ne. Je nejspíš škoda, že film mnohem víc nenatáhl prvních pár minut, po kterých se dočkáme toho nejzajímavějšího zvratu, tedy zjištění, že hlava rodiny je vlastně šílený únosce. Takhle je to jen klasická hra na kočku a na myš, tedy spíše na kočku a kotě. 

Ridley asi nikoho nepřekvapí svým intenzivním výkonem, kterého dosahuje minimalistickými prostředky. Její mladší verze za ní příliš nezaostává, zároveň mezi nimi vidíme onen propastný rozdíl: malou naivní holčičku, která vzhlíží ke svému otci, a zlomenou ženu, která už kvůli zradě svého nejbližšího člověka nedokáže nikomu věřit. Herecké výkony jsou rozhodně důvod, proč stojí za to na film koukat. Mezi zajímavější části patří třeba momenty, kdy Helena konfrontuje své vzpomínky s novým pohledem na svého otce. Ten tam je obdiv k němu a házení viny na matku. Bohužel v závěru, kdy by nám měla tuhnout krev v žilách, když spolu Ridley a Mendelsohn stojí tváří v tvář, nám dojde, že tyhle fantastické herce nechal scénář jen vařit z vody. Trochu hlubší nahlédnutí do Jacobovy mysli by diváckému zážitku určitě prospělo, takhle se nad ním prostě mávne rukou, že je cvok.

Velmi zajímavá zápletka i obsazení vyústí v překvapivě nepřekvapivý film. Naznačeno je tu hodně slibných témat, jako hluboké spojení s přírodou a umění v ní přežít, stejně jako život oběti obrovského traumatu. První polovina je dost slibná, ale psychologický snímek se přehoupne do nepříliš zajímavé honičky v lesích a my jen čekáme, zda učeň předčí svého mistra a vpálí mu do obličeje (spolu s kulkou) nějakou jeho omílanou frázi.

Tenhle příběh se neodehrává před sto lety…

Teprve díky rodičovství se často dovíme hodně o vlastních rodičích.

Čas navštívit tátu!

55%

Dcera divočiny / The Marsh King's Daughter

Velmi zajímavá zápletka i obsazení vyústí v překvapivě nepřekvapivý film. Naznačeno je tu hodně slibných témat, jako hluboké spojení s přírodou a umění v ní přežít, stejně jako život oběti obrovského traumatu. První polovina je dost slibná, ale psychologický snímek se přehoupne do nepříliš zajímavé honičky v lesích a my jen čekáme, zda učeň předčí svého mistra a vpálí mu do obličeje (spolu s kulkou) nějakou jeho omílanou frázi.

• Hodnocení