Recenze Aristokratka ve varu: Druhý díl se nese ve stejném duchu jako první a sází opět hlavně na hvězdné herecké obsazení

„Kdo nikdy neprohrál, nikdy opravdu nezvítězí.“

Jedná se o pokračování, které navazuje na snímek Poslední aristokratka z roku 2019. Inspirují se sérií knih od českého spisovatele Evžena Bočka. Autor je sám kastelánem na zámku Milotice, takže má s udržováním takové nemovitosti bohaté zkušenosti. Režie a scénáře se opět ujal uznávaný český filmař Jiří Vejdělek.

Rodina Kostkových stále pečuje o rodný zámek Kostka. Zájem turistů o něj už ale opadl, a tak hrabě Frank nemá peníze na výplaty personálu ani potřebné opravy. Klid na zámku rozvíří Deniska – dcera právníka Bendy, která je velmi bezprostřední. Dokonce naruší slibně se rozvíjející vztah komtesy Marie a šlechtice Maxe z vedlejšího zámku Hvězda.

Příběh sám o sobě není tak důležitý. Ostatně podobně tomu bylo i v případě prvního dílu. Tentokrát zůstává hlavní zápletka téměř stejná. Rodina Kostkových se snaží za každou cenu udržet zámek v chodu, s čímž jí pomáhají mufloni (respektive návštěvníci). Jedinou změnou je právě postava Denisky, kolem které se staví jednotlivé situace.

Podstatnější je v tomto případě herecké obsazení.Podstatnější je v tomto případě herecké obsazení. Vrací se oblíbené postavy z prvního filmu. Nechybí Hynek Čermák jako vznětlivý hrabě Frank, Tatiana Dyková jako jeho manželka Vivien a Yvona Stolařová, která hraje jejich dceru Marii. Eliška Balzerová ztvárňuje hospodyni paní Tichou. Kastelán Josef má tvář Martina Pechláta, údržbář Krása je Pavel Liška a jako šlechtic Max se opět představil Zdeněk Piškula.

Hlavní posilou druhého pokračování je Simona Lewandowska jako Deniska. Ta už například v komediálním seriálu Dobré ráno, Brno! prokázala, že dokáže svým hraním bavit diváky. Další nové postavy hrají Petra Nesvačilová a Tomáš Jeřábek. To už samo o sobě naznačuje, že o zábavu nebude nouze.

Tento snímek potvrzuje, že ne vždy jde primárně o obsah. Někdy je totiž důležitější způsob provedení. V tomto případě mají zásluhy především herci, kteří mají nesporný komediální talent. Každý z nich ztvárňuje specifickou postavu s jasným charakterem, na základě čehož pak vznikají různé vtipy. Ačkoliv některé můžou někomu třeba připadat zastaralé, většinové publikum z nich bude nadšené. Nicméně není potřeba být vždy stoprocentně korektní, skutečný život totiž takový také není.

Další plusové body získává film za příjemné prostředí, ve kterém se odehrává. Romantické projížďky na koni v krásně zelené přírodě působí jako pohlazení po duši. Zvlášť když celou tuhle scenérii zabírá kamera seshora. Působivé jsou rovněž scény v zámeckém prostředí.

Pokud se vám líbil první díl, tak vás určitě nezklame ani ten druhý. Nese se totiž v téměř totožném duchu. Vrací se staré známé postavy, které ztvárňuje plejáda hvězdných herců. Právě oni mají zásluhu na tom, že všechno funguje tak, jak má. I když se některé vtipy dají očekávat, ničemu to nevadí. Aspoň nejsou prvoplánové a hloupé, což je věc, která se nedá říct o mnoha českých počinech z nedávné doby. Nicméně někomu může vadit, že se některé z nich zakládají na stereotypech. Chvílemi to navíc vypadá, že se toho ve filmu moc neděje. To může náročnější diváky poměrně lehce znudit. Zvlášť když všechno nakonec skončí dobře a žádný nečekaný zvrat se nekoná. Jenže to už tak vyplývá z podstaty tohoto žánru. Aristokratka ve varu si ale na nic nehraje, takže musí být každému dopředu jasné, že je zamýšlena především jako oddechovka, u které není potřeba nějak hlubokomyslně přemýšlet.

„Konečně bude od muflonů klid.“

Šlechtická rodinka pohromadě.

„A teď to tu všechno zbořím.“

70%

Aristokratka ve varu

Pokud se vám líbil první díl, tak vás určitě nezklame ani ten druhý. Nese se totiž v téměř totožném duchu. Vrací se staré známé postavy, které ztvárňuje plejáda hvězdných herců. Právě oni mají zásluhu na tom, že všechno funguje tak, jak má. I když se některé vtipy dají očekávat, ničemu to nevadí. Aspoň nejsou prvoplánové a hloupé, což je věc, která se nedá říct o mnoha českých počinech z nedávné doby. Nicméně někomu může vadit, že se některé z nich zakládají na stereotypech. Chvílemi to navíc vypadá, že se toho ve filmu moc neděje. To může náročnější diváky poměrně lehce znudit. Zvlášť když všechno nakonec skončí dobře a žádný nečekaný zvrat se nekoná. Jenže to už tak vyplývá z podstaty tohoto žánru. Aristokratka ve varu si ale na nic nehraje, takže musí být každému dopředu jasné, že je zamýšlena především jako oddechovka, u které není potřeba nějak hlubokomyslně přemýšlet.

• Hodnocení