Recenze Nežádoucí: Drama zaujme akcí a donutí diváky zamyslet se nad hlubšími tématy
Obžaloba rasistické politiky.
V městě poblíž Paříže nečekaně zemře starosta. Na jeho místo je jmenován idealistický doktor Pierre Forges. Plánuje navázat na směřování svého předchůdce, který chtěl přestavit jednu dělnickou čtvrt. To ovšem zahrnuje i zbourání budovy, kde vyrůstala mladá Francouzka malijského původu Haby. Ta se snaží všemožně zabránit tomu, aby odtud byla její rodina vyhnána. Kvůli tomu se dokonce rozhodne sama kandidovat na starostku. Jenže postupně se situace dost vyostří.
Za režií a scénářem stojí tvůrce Ladj Ly, který pochází z Mali. Vyrostl ovšem na sídlištích u francouzské metropole, takže pravděpodobně dost čerpal z vlastních zkušeností. Upozornil na sebe už před pěti lety, kdy s kriminálním drama Bídníci získal řadu mezinárodních ocenění a nominaci na Oscara.
Hlavní roli Haby ztvárnila začínající herečka Anta Diaw. Vůči jejímu minimalistickému způsobu hraní je divák nejdříve skeptický, ale nakonec ho dostane. Nového starostu si zahrál Alexis Manenti, který se objevil už v Bídnících. Postavy místostarosty se ujal Steve Tientcheu. Specifikem jeho postavy je, že pochází ze stejných poměrů jako Haby, ale dostal se do vysoké politiky, takže pro své vlastní dobro před některými věcmi zavírá oči.
Ladj Ly se opět pouští do jednoho z nejrozporuplnějších sociálních témat současnosti, které hýbe celou Francií.Ladj Ly se opět pouští do jednoho z nejrozporuplnějších sociálních témat současnosti, které hýbe celou Francií. Zcela otevřeně kritizuje rasistickou politiku, která nutí chudé lidi žít v nevyhovujících podmínkách. Vládnoucí činitelé si pak dokážou v rámci dodržování zákonů obhájit téměř jakýkoliv nelidský krok.
Střetávají se tady dva úplně odlišné světy. Ty poznáváme především prostřednictvím konkrétních postav. Na jedné straně je privilegovaný francouzský doktor a na druhé zase mladá žena cizího původu. I když ani jeden z nich nemá původně až tak zlé úmysly, postupně se to zvrtne. Jejich pohledy na svět jsou tak odlišné, že je pro ně téměř nemožné najít společnou řeč.
Tvůrci se podařilo zpracovat takhle náročné téma, aniž by tím diváky odradil nebo nudil. Dokázal totiž dobře zkombinovat energii thrilleru s naléhavostí politického dramatu. Zároveň se mu výstižnými scénami daří dát do kontrastu pospolitost společenstva ve čtvrti s vypočítavým jednáním politických činitelů.
Závěr filmu je pak jen logickým vyústěním předchozího dění. Ačkoliv s vyhroceným jednáním jedné z postav divák nemusí souhlasit, rozhodně chápe, proč k němu došlo. Když člověk dlouhodobě zažívá ústrky a bezpráví, nakonec ho smutek a zoufalství přece jen dostihne, ať už je ze začátku sebemorálnější.
Snímek Nežádoucí působivě reflektuje jedno z nejpalčivějších témat současnosti. Tvůrci se podařilo podat to tak, aby byl divák neustále v napětí, co přijde. Celou dobu je totiž cítit předzvěst toho, že se něco pořádně zvrtne. I když jde o politické drama, objevuje se tady řada akčních prvků, což přispívá k atraktivitě filmu. Navzdory tomu by se mu dal vytknout přílišný apel, který se zastává pouze jedné strany. Kvůli dramatičnosti se občas také tak nehledí na realističnost. Nicméně drama určitě stojí za to vidět, protože diváka donutí zamyslet se nad hlubšími tématy. Tím plní jedno z hlavních poslání kinematografie, které se nepodaří splnit každému dílu.
Nejde jen kritizovat, ale je potřeba také navrhovat možná řešení.
Když se za celý film nevyjasní vztah mezi dvěma lidmi, je to zvláštní.
„Tak, co bych ve městě mohl ještě nechat zbourat?“
Nežádoucí / Bâtiment 5
Snímek Nežádoucí působivě reflektuje jedno z nejpalčivějších témat současnosti. Tvůrci se podařilo podat to tak, aby byl divák neustále v napětí, co přijde. Celou dobu je totiž cítit předzvěst toho, že se něco pořádně zvrtne. I když jde o politické drama, objevuje se tady řada akčních prvků, což přispívá k atraktivitě filmu. Navzdory tomu by se mu dal vytknout přílišný apel, který se zastává pouze jedné strany. Kvůli dramatičnosti se občas také tak nehledí na realističnost. Nicméně drama určitě stojí za to vidět, protože diváka donutí zamyslet se nad hlubšími tématy. Tím plní jedno z hlavních poslání kinematografie, které se nepodaří splnit každému dílu.
- Hodnocení