Recenze: Ohňostroje nabízí pomalé vyprávění o tragické lásce na italském venkově

Připravte si kapesníčky…

Počátek osmdesátých let, prosluněné ulice malé vesničky na Sicílii, jízdy na mopedu, italská hudba, kavárna nacpaná místními, kteří chtějí sledovat Mistrovství světa ve fotbale. Tady vzniká první láska dvou mladíků. V té době, zvláště na venkově mezi hluboce věřícími lidmi, jsou gayové zcela zatracováni. A i když jde o příběh o lásce, my si jako diváci moc romantiky neužijeme, protože tu hrdinové musí čelit homofobii, pomluvám, slovnímu i fyzickému napadání, zavrhnutí společností i vlastní rodinou. Jak dlouho tohle mohou vydržet?

Gianni, o kterém se provalila záliba v mužích, se zoufale snaží osamostatnit, aby nemusel pracovat pro svého nenáviděného otčíma, navíc přímo na očích té nejhorší sebranky z celé vesnice. Pokouší se tedy získat práci jinde. Pak potká mladého Nina a jeho rodinu, která si ho zamiluje a zařídí mu i zaměstnání. Chlapci spolu tráví přirozeně čím dál víc času, začnou se věnovat odpalování ohňostrojů na oslavách, a to mezi nimi zažehne plamen, kterému mladý Nino zpočátku ani nerozumí.

Gianni je vzpurný a chce být tím, kým skutečně je, nic jiného mu ani nezbývá, protože okolí ho už absolutně odepsalo. Láska mu pomůže akceptovat sebe samého a dodává mu odvahu. Oproti němu naivní Nino má milující rodinu a je netknutý zlobou, která se v lidech může nacházet. Samuele Segreto a Gabriele Pizzurro přesvědčivě ztvárnili ústřední dvojici, je osvěžující vidět snímek bez známých tváří s tak mladými talenty. Zapůsobí také Simona Malato jako utrápená matka, která ví, že syna nečeká šťastná budoucnost a že s tím nedokáže za svých podmínek ani nic dělat… Svého syna miluje, ale ani přesto jej nedokáže akceptovat a porozumět mu, za což může i tehdejší nastavení společnosti. 

Snímek nutí k zamyšlení, přiměje nás oblíbit si postavy a navzdory dramatickým událostem plyne celkem pozvolně.Scény, ve kterých je Gianni ponižován a slovně i fyzicky napadán, jsou velmi náročnou podívanou i pro heterosexuální diváky, kteří nikdy takovou situaci ani zdaleka nezažili. Film věnuje dostatek prostoru i vedlejším postavám, které tomuto jednání jen tiše přihlíží, a i když s ním nutně nesouhlasí a nezapojují se do něj, jsou vlastně také jeho účastníky. Snímek nutí k zamyšlení, přiměje nás oblíbit si postavy a navzdory dramatickým událostem plyne celkem pozvolně. Rozhodně má velkou váhu pro LGBT hnutí v Itálii, ale realisticky tento film nenabízí o moc více než smutnou love story.

Citlivé zpracování něžné a většinu času platonické lásky je jen malou částí filmu. V té převažující se setkáváme s lidskou nenávistí, posměchem a o hrdiny se bojíme… Téma nám napovídá, že tenhle příběh se bude vyvíjet spíše tragicky, jakkoli bychom dvojici přáli něco jiného. O to smutnější je, že je snímek inspirován skutečnými událostmi.

„Tys mě tedy dopálil, kluku…“

Prosluněné okamžiky jsou náležitě vyváženy strašným chováním okolí.

Hrdinové se musí potýkat i s nebezpečnými situacemi.

75%

Ohňostroje / Stranizza d'amuri

Citlivé zpracování něžné a většinu času platonické lásky je jen malou částí filmu. V té převažující se setkáváme s lidskou nenávistí, posměchem a o hrdiny se bojíme... Téma nám napovídá, že tenhle příběh se bude vyvíjet spíše tragicky, jakkoli bychom dvojici přáli něco jiného. O to smutnější je, že je snímek inspirován skutečnými událostmi.

• Hodnocení