Recenze Megalopolis: Epický chaos, který stojí za vidění (nebo možná ne)

Tento film je jako Řím – čeká ho pád.

Pro ty z vás, které zaujalo spojení slov sci-fi epos a Francis Ford Coppola, pojďme si říct: Megalopolis je bez pochyby filmový zážitek, dvě hodiny a osmnáct minut dlouhý zážitek. A jestli je dobrý nebo špatný? Od každého trochu. Někteří diváci budou mít jistě pocit, že sledují Coppolovu apokalypsu, jenže Apokalypsu on už natočil a šlo o výrazně lepší film. 

Tenhle příběh v Coppolově hlavě dozrával už 40 let a bohužel je nejspíš už nějaký ten pátek přezrálý.Tenhle příběh v Coppolově hlavě dozrával už 40 let a bohužel je nejspíš už nějaký ten pátek přezrálý. Římská říše stále trvá, v jakési alternativní současnosti. Nacházíme se v Novém Římě, kde architekt Cesar Catilina (Adam Driver) sní o vytvoření utopie bez korupce. Ale samozřejmě je tu slizká politická postava, starosta Franklyn Cicero (Giancarlo Esposito), který má trochu jiné plány. V centru dění máme Cesara, který je vynálezce, vizionář, umí zastavit čas a má přístup k magickému materiálu. Ano, zastavit čas. A ne, není to vysvětleno. A moc nepřemýšlejme nad tím, jak to funguje, protože ve filmu to rozhodně není.

Není tu jen jedna, ale mnoho milostných zápletek. Cesar se zamiluje do starostovy dcery Julie (Nathalie Emmanuel) a jejich lásce samozřejmě není přáno. Tahle romance nezraje jako Coppolovo víno, spíše nám bouchne do obličeje, protože jsme utáhli víčko u burčáku. Nevadí, zkusíme i tak najít nějaká pozitiva. Po vizuální stránce je Megalopolis ohromující. I když někdy se nám ze vší té fantazie udělá mdlo.

Musíme si chtě nechtě položit otázku, co se pokazilo? Kde začít… Scénář je zmatený, plný dialogů tak strnulých, že si říkáme, jestli herci nečetli z kamenných desek. Polovinu času vedou postavy hluboké filozofické rozhovory o vesmíru, ale je to jako poslouchat dva lidi, kteří si právě vygooglovali „existencialismus“ a teď se snaží znít chytře na prvním rande. Většina herců vypadá, že přemýšlí nad tím, jak se ocitli v tomhle horečnatém snu oblečeni v tóze. Kdybychom sledovali Megalopolis klasicky v televizi, asi bychom museli čas od času zkontrolovat, že jsme omylem nepřepli kanál na jinou stanici, třeba na nějakou telenovelu. Naštěstí se ale občas zjeví řidič-vypravěč Laurence Fishburne, aby nám připomněl, že skutečně ještě pořád sledujeme Megalopolis.

Proč byste se měli dívat na Megalopolis? No, pokud vás baví sledovat legendární režiséry, kteří se vykašlali na veškerou opatrnost a logiku, je to film pro vás. Je to katastrofické dílo, jeden z těch filmů, které budete buď nenávidět, nebo milovat, a to možná z důvodů, které nedovedete nikomu vysvětlit. Asi prostě proto, že existuje. Je to umělecké dílo, ve kterém jakoby všichni účinkující zapomněli, co mají dělat, ale herci, kostýmy, kulisy a světla jsou báječné. Budete tak zmatení, že se budete chtít smát, brečet i valit oči, a z kina budete odcházet s pochybnostmi o realitě.

„Asi budu muset konečně změnit kadeřníka…“

Téma letošního Met Gala je nejasné.

„Co za pilulky jsem to nabídnul Coppolovi?“

40%

Megalopolis

Proč byste se měli dívat na Megalopolis? No, pokud vás baví sledovat legendární režiséry, kteří se vykašlali na veškerou opatrnost a logiku, je to film pro vás. Je to katastrofické dílo, jeden z těch filmů, které budete buď nenávidět, nebo milovat, a to možná z důvodů, které nedovedete nikomu vysvětlit. Asi prostě proto, že existuje. Je to umělecké dílo, ve kterém jakoby všichni účinkující zapomněli, co mají dělat, ale herci, kostýmy, kulisy a světla jsou báječné. Budete tak zmatení, že se budete chtít smát, brečet i valit oči, a z kina budete odcházet s pochybnostmi o realitě.

• Hodnocení