Recenze: Ty krávo! nás provede velmi bolestivým dospíváním osiřelého venkovského kluka
Sebezničující hrdina na cestě za výrobou toho nejlepšího sýra v okolí.
Drama Ty krávo! režisérky Louise Courvoisier je rozkošnou zvláštností. Jde o film, v němž se podařilo spojit mlékárenský průmysl s mladickou sebedestrukci a nevyhnutelným pochodem k dospělosti do jednoho překvapivě dojemného (a občas i vtipného) balíčku. Sleduje osmnáctiletého Anthonyho „Totona“ (Clément Faveau), chodící katastrofu s bezohlednou energií vlastní jen puberťákům. Když se s ním setkáváme, je opilý na lokální zábavě a svléká se do naha na stole, aby zapůsobil na své vrstevníky. A funguje to! Osud je však krutá a ironická bestie a rozhodne se otřást jeho chaotickou, ale předvídatelně sebedestruktivní existencí. Jeho otec náhle umírá a Totone dostává na starost svou mladší sestru Claire (Luna Garret) a rozpadající se rodinnou farmu. To je samozřejmě ideální půda pro srdceryvný příběh o osobním růstu a vykoupení. Je nám tak trochu jasné, že v tomhle boji se Totone stává svým vlastním největším nepřítelem.
To udává tón zbytku filmu: hlavní hrdina se řítí životem plnou rychlostí a po hlavě se vrhá do povinností, o které nikdy nestál. Jako nový neochotný patriarcha dělá řadu životních rozhodnutí, nad kterými by se zhrozil i ten nejbezohlednější účastník televizní reality show. Dostane svou první práci a během několika dní o ni zase přijde kvůli výbuchu vzteku. Dělá hlouposti, za které dostane zasloužený výprask. A pak, protože proč ne, se rozhodne přihlásit do soutěže ve výrobě sýra a vyhrát 30 000 eur – přestože má o sýrech asi tolik znalostí jako zlatá rybka o intoleranci na laktózu. Jak chce vyrábět sýr bez krav? Tak, že svede pracovitou farmářku (Maïwene Barthelemy) s věhlasnou kvalitou mléka. Plán je jednoduchý: okouzlit ji, ukrást mléko, nějak vyrobit sýr, vyhrát soutěž, vydělat. Provedení? Nikoho nepřekvapí, že Totone a jeho kamarádíčci nejsou žádní Dannyho parťáci.
Ty krávo! vyniká tím, že odmítá romantizovat sebedestrukci svého hlavního hrdiny.Ty krávo! vyniká tím, že odmítá romantizovat sebedestrukci svého hlavního hrdiny. Scénář nedává Totonovi snadná prozření ani dramatické monology, v nichž by mu to konečně „došlo“. Jeho cesta je sérií klopýtnutí, z nichž každé je bolestnější než to předchozí, a Faveau ho hraje s tou správnou kombinací otravného charismatu a naprosté bezradnosti. Chcete mu fandit, ale zároveň ho chcete chytit za ramena a zatřást s ním jako se zachlupacenou dekou.
Estetika filmu dodává na půvabu. Kamera zachycuje krásu francouzského venkova, aniž by z něj dělala pohlednici, a hudba dodává podívané osobní nádech. Výsledkem je film, který působí autenticky a je hluboce zakořeněný ve svém prostředí, jako dokonale vyzrálé kolo Comté. Samozřejmě není bez chyb. Příběh se sice většinou vyhýbá klišé nezávislých filmů, ale občas zabrousí do otřepaných témat, aniž by do konverzace vnesl něco nového. Zkoumání toxické maskulinity a strastí venkovského života je přesvědčivé, ale ne zrovna převratné. A přestože je Totonovo sebemrskačství poutavé sledovat, některé momenty balancují na hraně frustrace – jedna postava může udělat jen určité množství špatných rozhodnutí, než to diváka vyčerpá.
Přesto je Ty krávo! přesvědčivý, skvěle natočený a temně vtipný debut, který odmítá jít snadnou cestou. Je to ostatně film o tom, jak dospět tou nejtěžší možnou cestou – skrze chyby, neúspěchy, a poznání, že na to hlavně člověk nemůže být sám. Pokud máte rádi dramata o dospívání, která se nesnaží nic zlehčovat, zajímá vás vhled do života mladých zemědělců, nebo pokud jste si někdy říkali, že “kinematografie potřebuje víc morálně pochybných krádeží mléčných výrobků“, pak je tento film určen právě vám.
Tihle dva zbyli na všechno sami.
Ranní kocovinu teď musí hlavní hrdina zkombinovat se vstáváním do práce.
Navzdory Totonově talentu na katastrofy je zde i několik úsměvných momentů.
Ty krávo! / Vingt dieux
Přesto je Ty krávo! přesvědčivý, skvěle natočený a temně vtipný debut, který odmítá jít snadnou cestou. Je to ostatně film o tom, jak dospět tou nejtěžší možnou cestou - skrze chyby, neúspěchy, a poznání, že na to hlavně člověk nemůže být sám. Pokud máte rádi dramata o dospívání, která se nesnaží nic zlehčovat, zajímá vás vhled do života mladých zemědělců, nebo pokud jste si někdy říkali, že “kinematografie potřebuje víc morálně pochybných krádeží mléčných výrobků“, pak je tento film určen právě vám.
- Hodnocení