[singlepic id=5142 w=200 h=200 float=left] Ve zpustošeném Norsku přežívají ti nejsilnější.
Když jste ve středověku přečkali mor, neznamená to ještě, že jste měli úplně vyhráno. Deset let po ničivém řádění nemoci se jedna norská rodina vydává hledat lepší život, ale na cestách mezi ostrůvky „civilizace“ nachází místo toho vlastní zkázu. Jedině dívka Signe (Isabel Christine Andreasen) dostane šanci bojovat o život. Jenže to znamená prchat před skupinou nebezpečných zbojníků, které vede kupodivu také žena – dravce připomínající Dagmar (Ingrid Bolsø Berdal). Nezávidihodné dobrodružství může přitom ovlivnit Dagmařin pravý opak, zdánlivě nevinná dívka, malá Frigg (Milla Olin).
Nejeden historický film aspoň trochu ztrácí temnou atmosféru zprostředkované minulosti kvůli vlastnímu barvitému ději a postavám. Nízkorozpočtový snímek od Roara Uthauga předvedl, že právě s méně figurami a jednodušším příběhem vynikne surová realita, v níž se každý musí postarat sám o sebe a čelit ohrožení představované těmi nejbezohlednějšími. Ovšem i ti predátoři a mrchožrouti s lidskou tváří jsou vlastně výtvorem a někdy i oběťmi okolností. Přinejmenším Dagmar, ale zřejmě i její muži, se dostali tam, kde jsou, kvůli otřesům ve společnosti vyvolaným nedávnou epidemií. Samozřejmě, v drsných časech přežívají ti nejdrsnější.
Když dívčiny prchají, hraje jim k tomu vzrušující soundtrackJak se dá odvodit z prostého názvu, Signe nezbývá nic jiného, než utíkat. A když, tak pořádně! Řídce obývaná krajina by jindy mohla znamenat útěchu a soukromí, s bandity v patách na vás z ní jde spíš beznaděj. V praxi to znamená, že se můžete pokochat a zároveň vychutnávat dobrodružství. Když dívčiny prchají, hraje jim k tomu vzrušující soundtrack a když jsou dostiženy, strhne se působivá „bitka“. Dokonce i záběry na detail úderu, nebo zpomalený pohyb jsou natočeny tak, jako byste je viděli poprvé. Může to znít přehnaně, ale kamera na vás zapůsobí i ve snových pasážích, kde se Signe opět setkává se zavražděnou rodinou.
Andreasen a Berdal, každá ze svého konce, předvádějí perfektní lov, v němž „zlo“ představuje čistý sadismus s pomstychtivostí a „dobrem“ jsou dvě vystrašené dívky bojující proti agresivní přesile. Jděte se podívat, jak se nakonec přizpůsobí neúprosnosti přírody…
Výhodou středověkých cest je absence policie. Taky se to dá označit za nevýhodu.
[singlepic id=5143 w=400 h=300 float=center]
„Snad rozeznáš nůž od vody!“
[singlepic id=5145 w=400 h=300 float=center]
„Krom bobříka hledání můžete vyhrát noc a den plné znásilňování!“
[singlepic id=5146 w=400 h=300 float=center]
Andreasen a Berdal, každá ze svého konce, předvádějí perfektní lov, v němž "zlo" představuje čistý sadismus s pomstychtivostí a "dobrem" jsou dvě vystrašené dívky bojující proti agresivní přesile. Jděte se podívat, jak se nakonec přizpůsobí neúprosnosti přírody...