[singlepic id=5229 w=120 h=120 float=left]Příběh Kmotra pokládá ožehavé otázky.
Včera jsme vám přinesli první část reportáže z posledních natáčecích dnů nového českého filmu Příběh Kmotra, který vstoupí do našich kin 24. října 2013. O tom, jak natáčení probíhalo a co si myslí o úsloví „S čím kdo zachází, s tím také schází“, se rozpovídal nejen samotný režisér snímku Petr Nikolaev, ale i herec Lukáš Vaculík a herečky Vica Kerekes a Kristýna Frejová. Rozsáhlou fotogalerii naleznete v našem facebookovém albu.
Lukáš Vaculík [singlepic id=5251 w=250 h=200 float=right]
Červený koberec: Dobrý den, Příběh Kmotra nastavuje zrcadlo české společnosti. Věříte, stejně jako vaše postava policista Cajthaml, ve spravedlnost a s úslovím „S čím kdo zachází, s tím také schází“, nebo si myslíte, že boj s členy šedé eminence české politiky je předem odsouzený k záhubě? Jedná se o boj s větrnými mlýny?
Lukáš Vaculík: Není to boj s větrnými mlýny. Já si to nemyslím a jsem dokonce přesvědčený, že je to všechno jenom otázka času, určitého vývoje a že tenhle ten způsob, jak to říct, vládnutí nebo tento způsob fungování téhle společnosti, že už je ve slepé uličce a nemá kam dál jít. Myslím si, že se narazilo na zeď, přes kterou se nedá přelézt. Takže já jsem přesvědčenej o tom, že tyhle doby končej, akorát my všichni v sobě máme nějakej pocit netrpělivosti a chtěli bychom, aby to bylo hned anebo co nejrychleji samozřejmě. Ale ono nic nejde tak strašně rychle, jak my bychom chtěli. Je to otázka nějakého času a vývoje. Ale myslím si, že ta změna určitě přijde.
Červený koberec: Vy s panem režisérem nespolupracujete poprvé. Setkali jste se již při natáčení filmu Jménem krále nebo například seriálů Proč bychom se netopili nebo Eden. Myslíte si, že byla výhoda, že jste znal jeho pracovní styl?
Lukáš Vaculík: Je, protože to je jeden z mnoha lidí tady, se kterými jsem se tady potkal a na které jsem se těšil. A nejenom pracovně, ale i osobně, protože Petr je bezvadnej chlap a byl to také jeden z důvodů, proč jsem byl rád, že do toho můžu jít. On a určitý lidi okolo, na které jsem se opravdu těšil a chtěl jsem být s nimi.
Červený koberec: Naposledy v kinech jsme vás mohli vidět již ve zmíněném historickém dramatu Jménem krále nebo v rodinné komedii Tady hlídám já, teď to bude Příběh Kmotra. Můžeme se těšit na něco dalšího? Plánujete něco do budoucna?
Lukáš Vaculík: Já neplánuju nic. To je jak když jdete po ulici a spadne na vás balkon, za to nemůžete prostě. Takhle to je s naší prací. Já vůbec nevím, až tohle dotočím, co bude následovat dál.
Červený koberec: Takže nový projekt zatím není?
Lukáš Vaculík: Ne není. Zatím nemám. Nevím o ničem. Netuším, opravdu. Vím, že se budu se věnovat divadlu. Ty projekty už rozjeté jsou a zkouší se, ale co budu točit opravdu fakt nevím. Netuším.
Červený koberec: A otázka na závěr. Natáčení jste si užil? Bylo to pohodové?
Lukáš Vaculík: Bylo. Byl jsem tu rád. Byl jsem tu rád a bavilo mě to.
Červený koberec: Mockrát děkuji.
Kristýna Frejová[singlepic id=5252 w=250 h=200 float=right]
Červený koberec: Dobrý den, film Příběh Kmotra by měl nastavovat zrcadlo české společnosti, a proto jsem se chtěla zeptat, zda si myslíte, že s bezprávím jde bojovat anebo si myslíte, že boj s šedou eminencí české politiky je něco jako boj s větrnými mlýny?
Kristýna Frejová: Já si myslím, že je to boj s větrnými mlýny, který ale stojí za to neustále dokola bojovat. Takže asi tak. Vlastně i v kontextu věcí, které se dějou teď okolo nás, k tomu se ale nějak nechci vyjadřovat, protože bych z toho nerada udělala politickou záležitost. Prostě je to film a já doufám, že to bude skvělý film a že to bude hlavně detektivka, protože to je detektivka. A to, že to vlastně zasahuje do těch pater jaksi politických, to si tady nikdo nevymyslel. To tak prostě je a s tím nikdo nic neudělá. A to, že už teď se ozývají potrefené husy, které kejhají, tak to jenom svědčí o tom, že ten film se vůbec jako neminul svým účelem a že naopak ťal do živého, což si myslím, že je skvělý, že to potom v tom okamžiku jako není jenom o umění, ale i o nějakém přesahu společenským, což mě hrozně baví. Přijde mi to perfektní.
Červený koberec: Takže úsloví „S čím kdo zachází, s tím také schází“ je trefné?
Kristýna Frejová: Jo, já si myslím, že jo. Boží mlýny melou, ale melou. (smích)
Červený koberec: Mohla byste nám přiblížit Vaši postavu?
Kristýna Frejová: Já jsem se neporadila s produkcí, co já můžu a nemůžu říkat. Takže bych nerada… Moje postava je, byla postava prokurátorky, která se prostě rozhodne s těmi hlavními hrdiny, vlastně policisty spustit, otevřít ten případ a jít do toho… Víc vám k tomu říct nemůžu, protože by to byla škoda. Nicméně to byla postava skutečně žijící a což je samozřejmě vždycky velká zodpovědnost, když člověk hraje někoho, kdo jako existuje nebo existoval. Tak je to vždycky větší závazek samozřejmě.
Červený koberec: Celkově jste si natáčení užila? Bylo pohodové?
Kristýna Frejová: Naprosto. Petr, vlastně pan režisér Nikolaev je… my jsme se setkali poprvé takhle při práci a bylo to úplně úžasný, krásný. Já jsem zažila jenom pohodu jako, až tak neuvěřitelně něžný vztah k hercům a herečkám speciálně, že jsem si tady připadala opravdu jak, že mě tady všichni opatrovali nádherně a v naprostým klidu, krásná atmosféra.
Červený koberec: Takže jenom příjemné zážitky?
Kristýna Frejová: Ano. Tak.
Červený koberec: Moc vám děkuji za rozhovor.
Vica Kerekes[singlepic id=5255 w=250 h=200 float=right]
Červený koberec: Dobrý den, mohla byste nám přiblížit vaši postavu Zuzanu?
Vica Kerekes: Ano, Zuzana v podstatě vydělává nebo přispívá na svoje studium na Karlově univerzitě tím, že vypomáhá kostymérce v divadle a studuje novinařinu a chce se stát novinářkou. Takže v podstatě to je ten základ a ona je strašně taková bojovnice a vlastně bojuje za spravedlnost lidí a díky tomu, že na vlastní kůži pocítí zlé vlastnosti lidí. Takže ta její vlastní zkušenost ji přivede k tomu, aby bojovala na straně spravedlnosti. To bylo ve zkratce. (smích)
Červený koberec: Když jste tak nakousla tu spravedlnost, film Příběh Kmotra by měl nastavovat zrcadlo dnešní české společnosti. Vy osobně si myslíte, že boj s bezprávím má cenu nebo nikoliv?
Vica Kerekes: Já si myslím, že určitě to má nějakou cenu, že bojovat… když to člověk cítí v sobě, že musí něco udělat, aby ten svět vypadal lepší a my jsme v tom světe byli lepší. Tak to určitě má cenu, protože ze sebe musíš vydat všechno, co cítíš a když cítíš to, že musíš bojovat, tak to musíš udělat. A když to neudělá nikdo, tak půjdeme dozadu a nikdy nevykročíme z toho našeho, jak bych to pověděla… A to už je jenom na nás, že někdo to dělá ve velkém, ale někdy stačí, když uděláš úplně obyčejné věci a i tím pomůžeš světu a lidem okolo sebe.
Červený koberec: Takže takové to úsloví „S čím kdo zachází, s tím také schází“ si myslíte, že je pravdivé?
Vica Kerekes: Já si myslím, že ano, že to je strašně velká pravda.
Červený koberec: A poslední otázka. V posledních letech jste šla doslova z filmu do filmu, necítíte se unavená a netoužíte po tom, říct si „stop!“, dát si na chvíli dovolenou a pak se do toho kolotoče opět vrhnout?
Vica Kerekes: To víte, že ano, ale když přicházejí ty dobré nabídky, tak strašně těžko si povím, že ne. Určitě jsem hodně krát řekla ne, ale ne až tak kvůli tomu, že by byl špatný scénář, ale opravdu jsem potřebovala chvíli si odpočinout a věděla jsem, že budou dělat nějaké projekty, tak jsem musela povědět, že stop. A teď si určitě odpočinu, protože taky musím čerpat z něčeho a nejvíc čerpám z toho, když jsem jako Vica Kerekes a žiji si svůj život a potom jsem schopná tvořit a umím dělat filmy.
Červený koberec: Moc vám děkuji za rozhovor a přeji mnoho skvělých nabídek.
[singlepic id=5257 w=600 h=400 float=center]