Dnes prošoupeme nejen kecky, ale i čepice.
„Smím prosit?“ Tuto známou zdvořilostní taneční frázi v Battle of the Year rozhodně neuslyšíme. Korejsko-americký režisér Benson Lee nás totiž opět bere do světa breakdance, kde na galantnost není místo. Pokud nemáte talent, mrštnost a pořádnou dávku odvahy s drzostí, nemáte tu co dělat. S b-boys (tanečníci breakdance) nás Lee seznámil již v roce 2007 prostřednictvím unikátního dokumentárního díla Planet B-Boy. Nyní se do známých vod vrací znovu, aby nás ohromil tanečním celovečerním snímkem.
U filmů podobného ražení zejména hodnotíme děj, taneční čísla, chemii mezi ústřední dvojicí a v poslední době i 3D efekt. Příběh nepřináší nic nového. Naopak předvádí všechna klišé, na která si vzpomeneme. Až na jednu malou výjimku. V Battle of the Year nás nečeká žádná milostná romance. Nemáme tu hezouna, který usiluje o srdce sexy dívky. Až na choreografku Stacy (Caity Lotz) je prakticky celý film výhradně v mužské režii. Hned v úvodu se seznámíme s Dantem Grahamem (Laz Alonso), s hiphopovým magnátem, který chce vyhrát prestižní hiphopovou taneční soutěž Battle of the Year a oprášit tak zašlý lesk amerického breakdance. Na pomoc si přizve přítele a bývalého kolegu Jasona Blakea (Josh Holloway), který byl kdysi výborný tanečník a trenér basketbalu, ale nyní se utápí v alkoholu. Jeho úkolem je nejen poprat se sám se sebou, ale dát dohromady americký Tým snů a zabránit tomu, aby se jednotliví členové mezi sebou pozabíjeli. Hádejte, jak to všechno dopadne?
To, co parta neskonale šikovných mladíků předvádí, doslova popírá fyzikální zákony.Když zapomeneme na skutečně neoriginální děj a zaměříme se na taneční čísla, ocitneme se naprosto v jiném světě. B-boying (breakdance) sice není pro každého, ale dovoluji si tvrdit, že i zarytí odpůrci tohoto tanečního stylu nebudou mít po zhlédnutí snímku hanlivých slov. Benson Lee totiž do rolí tanečníků obsadil opravdové tanečníky. A nejedná se o žádná „béčka“, ale skutečně o nejlepší z nejlepších. Například Roostera si zahrál světoznámý Chris Brown a Do Knocka neskutečně talentovaný Jon ‚Do Knock‘ Cruz. To, co parta neskonale šikovných mladíků předvádí, doslova popírá fyzikální zákony. Díky tomuto tahu je Battle of the Year opravdovou špičkou co se tanečních výkonů týče. U těch hereckých, nejen díky tomuto rozhodnutí, je to již citelně horší.
Již od počátku byl Battle of the Year myšlen jako trojrozměrný snímek a byl natáčen 3D kamerami Sony F3 a Sony TD300. V klidnějších a pomalejších záběrech ukáže tato prvotřídní technika, co dokáže, ale jakmile začnou tanečníci přikládat pod kotlem a pohyby jsou rychlejší, energičtější a agresivnější, je 3D spíše na škodu než k užitku. Kmitající údy jsou rozmazané a my přicházíme o jinak perfektní zážitek.
Sečteno a podtrženo, vyrovnat se (nebo dokonce předčít) Battle of the Year v tanečních sekvencích nebude vůbec lehké a bezesporu to chvíli potrvá. Ten zbytek už je trochu horší. Snímek pak bohužel působí více jako dokument, který chce světu ukázat krásu, dřinu i akrobatická čísla, které jsou breakdance vlastní, než celovečerní drama s prvky komedie.
B-boyové se bez pořádné fyzičky neobejdou.
Když je natrénováno, zvládne se i létat.
Hlavně se pořádně zorientovat, neradi bychom se v tom ztratili.
Sečteno a podtrženo, vyrovnat se (nebo dokonce předčít) Battle of the Year v tanečních sekvencích nebude vůbec lehké a bezesporu to chvíli potrvá. Ten zbytek už je trochu horší. Snímek pak bohužel působí více jako dokument, který chce světu ukázat krásu, dřinu i akrobatická čísla, které jsou breakdance vlastní, než celovečerní drama s prvky komedie.