[singlepic id=6092 w=200 h=200 float=left]Vajíčka, spermie a SMSky.
Současná doba nám darovala přehršel možností, a to nejen technických. Možná se tak stalo spíš k naší škodě, jelikož jimi nahrazujeme své přirozené vyjádření a komunikaci. Rozkoš, druhý celovečerní film režisérky Jitky Rudolfové, tento jev zkoumá jednak ve vztahu filmové střihačky Mileny (Jana Plodková) se zdánlivě nepřístupným Vladimírem (Martin Myšička), jednak ve světě filmařů, křečovitě se snažících o vytvoření autentického uměleckého díla i v dnešní odlidštěné kultuře.
Podařilo se totéž Rudolfové? Rozhodně ano, jen má poněkud problémy s prezentací svých motivů mimo hlavní děj. Samotné Milenino pracoviště je plné různých drbů z natáčení i potenciálně vtipných okamžiků, naneštěstí bez silného kontextu. Abychom mohli spoluprožívat příběh, musíme za hereckými představiteli vidět skutečné (byť vlastně fiktivní) osoby a je třeba nahlédnout do jejich duší. Milena a Vladimír především dokazují, že jejich poměr je nesmyslný a ani terapeut jim z duševních křečí nepomůže. Tudíž je složité s nimi sympatizovat nebo je nesnášet, prostě mít k nim nějaký jasný vztah. Na druhou stranu, právě v tom spočívá zajímavost artových snímků, jež se umí zaměřit na osoby, které prožívají život každodenní, tudíž ne vždy logický.
Plodková je po celý čas zářnou hvězdou dramatu.Sledovat SMSky, které si vzájemně posílají, je zajímavý nápad, třebaže to může být pro diváka unavující. Stejně záměrná je i lehká topornost, s jakou se k sobě obracejí i při setkání naživo, což se snáší poněkud hůře. Plodková je po celý čas zářnou hvězdou dramatu, frustrovanou a velmi živoucí bytostí. Podobně exceluje i Jan Budař v nelehké roli stále zoufalejšího umělce. Apatickému Vladimírovi v podání Myšičky na tváři zůstává po většinu filmu stejný výraz, který naprosto odpovídá jeho zjevně nepříjemnému charakteru.
Důležitým tématem snímku jsou různé tváře posedlostí a vášní. Z tohoto pohledu příběh určitě vede k zamyšlení, ať už se jedná o pokládání otázek ohledně absurdit v lidské tvorbě, rozpolcenost v navazování milostných kontaktů, nebo zkoumání mystéria lidské lásky jako takové, včetně početí nového jedince.
Rozkoš se mimo jiné snaží originálně upozornit na krizi v současném umění i společnosti. Vidíme, jak do našich životů proniká čím dál tím více komerce a umělá nápodoba reality. Ani filmu se nevyhýbají problémy, nicméně je přínosným provokativním dílem postmoderní tvorby přinášejícím inspiraci.
„Slyšela jsi už, že se točí i filmy pro psy?“
[singlepic id=6101 w=400 h=300 float=center]
„Radím ti dobře. Vystříhej Vladimíra z naší reality.“
[singlepic id=6099 w=400 h=300 float=center]
S komercí v zádech od časného rána.
[singlepic id=6097 w=400 h=300 float=center]
Rozkoš se mimo jiné snaží originálně upozornit na krizi v současném umění i společnosti. Vidíme, jak do našich životů proniká čím dál tím více komerce a umělá nápodoba reality. Ani filmu se nevyhýbají problémy, nicméně je přínosným provokativním dílem postmoderní tvorby přinášejícím inspiraci.