Nymfomanka, část I. / Nymphomaniac, vol. I. – recenze
[singlepic id=4122 w=200 h=200 float=left]“Mea vulva, mea maxima vulva.“
Málokdo by si dovedl představit, že si do bytu čirou náhodou přivleče pěknou bezmocnou nymfomanku, a to navíc ve vší počestnosti. Přesto se to podaří Seligmanovi (Stellan Skarsgård), když najde na ulici zbitou ženu. Jeho nová známá Joe (Charlotte Gainsbourg) je podle svých vlastních slov velmi špatná žena a má se z čeho zpovídat. Chorobná závislost na sexu ji přinesla tolik důmyslných nápadů a nevšedních zážitků, že si je dokáže spojit i s úplně nevinnými předměty v Seligmanově bytě. Takhle například začnou u rybářské mušky a přes dlouhou historku se dostane až k pointě v podobě felace cizího muže.
To jen, abyste viděli, jakého má režisér Lars von Trier uměleckého ducha…
Celkově tak Joe dá dohromady pět důležitých epizod ze svého života (zbývající tři nás čekají v lednovém pokračování). Pokud se obrazy kolem výřečné erotomanky v posteli neukáží jako dílo nějakého snového symbolismu, pak musíme označit řazení oslích můstků a asociovaných souvislosti jako nemálo naivní. Ovšem tento fiktivní životopis pracuje s rozvernou nadsázkou všude, kde je to možné – jak v obsahu ženiných vzpomínek, tak v dialogu mezi ní a Seligmanem, rámec celého vyprávění je tedy marné racionalizovat.
Některé scény se podobají pravému pornu.Film pochopitelně pojednává o sexu, takže na jedné straně obsahuje notnou dávku zábavy i zkoušení nepoznaného, ale zároveň zkoumá lidské vztahy ohrožované jednou tabuizovanou touhou – možnosti neomezeného milostného života bez závazků. Mnozí by si to přáli, ale okolnosti jim v tom brání, jiní tak žijí, jenže čím „rozdavačnější“ jsou, tím méně se jim může dostat nejen společenského uznání (zvlášť, pokud jde o ženy), nýbrž i zakořenění spojeného (snad) s pravou láskou. Joe představuje člověka dávajícího volný průchod touhám, které u ní již dávno nejsou podvědomé, nýbrž velice vědomě prožívané. Von Trier toho využívá k symbolickým exkurzím do její hlavy, k vlastním vizuálním hrátkám, jež pomáhají ozvláštnit jednotlivé kapitoly. Každá z nich je ostatně nepřehlédnutelná svými samotnými příběhy. Jejich proměnlivá atmosféra již v polovině celkového snímku odkrývá kolísavost života mezi komedií a tragédií. Některé scény se možná podobají pravému pornu, ale nesnaží se nikoho lákat na zakázané ovoce (jelikož nikdy nenabízejí pravé uspokojení), spíš se vysmívají přetrvávající tendenci odsunout sexualitu na okraj myšlení a jednání, když ve skutečnosti ji nakonec v nějaké podobě vždy podléháme.
Gainsbourg je obdivuhodná za to, že dokáže ve vyprávění Joeiných životních zkušeností vyjádřit slast i pocit viny zároveň. Skarsgård jako její posluchač vše zase doplňuje příležitostným laskavým humorem. Další důležitou roli – Joeina speciálního milence Jerômea – si střihnul stále charismatičtější Shia LaBeouf. Jej ovšem budeme moci docenit nejspíš až po zhlédnutí druhého dílu, kde bude pokračovat střet konceptů sexu a lásky…
Začíná erotická soutěž o čokoládové zákusky.
[singlepic id=6356 w=400 h=300 float=center]
Co si o sobě má myslet žena, když zvlhne během nejtragičtějších chvil?
[singlepic id=6359 w=400 h=300 float=center]
Seligman umí fantazírovat taky.
[singlepic id=6363 w=400 h=300 float=center]
Gainsbourg je obdivuhodná za to, že dokáže ve vyprávění Joeiných životních zkušeností vyjádřit slast i pocit viny zároveň. Skarsgård jako její posluchač vše zase doplňuje příležitostným laskavým humorem. Další důležitou roli - Joeina speciálního milence Jerômea - si střihnul stále charismatičtější Shia LaBeouf. Jej ovšem budeme moci docenit nejspíš až po zhlédnutí druhého dílu, kde bude pokračovat střet konceptů sexu a lásky…