4P: Potřebujeme prezidenta Petera Potoňa!
Nejsme naivní a politikům nedůvěřujeme… Pokud ovšem nejsou tak lstiví a nedokáží si zařídit skvělou volební kampaň, která nás osloví a my tak zapomeneme na svou přirozenou nedůvěřivost. Známe to v Česku i na Slovensku, mimo jiné jako účastníci přímé volby prezidenta. Spisovatelé Maroš Hečko a Michal Havran ml. možná objevili Ameriku, když ve své knize Kandidát poukázali na moc médií a reklamních agentur, ale i tak vymysleli působivou zápletku, jak je to vidět i na filmové verzi režiséra Jonáše Karáska.
Film Kandidát, přiznejme si to, je docela kýč, hned po několika stránkách a proto se na něj zprvu těžko zvyká. Rozhodnutí reklamního magnáta Adama Lamberta (Marek Majeský) vsadit veškerý svůj majetek na vítězství zcela neseriózního prezidentského kandidáta Petra Potoňa (Michal Havran) nemá daleko k prachobyčejné frašce. Karásek jakoby se navíc naprosto ztratil v amerických vzorech a kdykoliv to jen jde, nechá si zahrát s úhlem záběru nebo rovnou nechá postavy doprovázet vyprávěním střihové epizody. Intrikujícího Lamberta kromě toho odposlouchávají dva podivíni – Blonďáček (Michal Kubovčík) a Jizva (Michal Dlouhý). Nevědí, pro koho pracují, často jen ztěžka hledají téma k smysluplné řeči a my si nejsme jisti, zda jejich perspektivu vůbec potřebujeme…
Jenže ona kýčovitost sedne politické manipulaci jako naše oblíbená část těla na nočník. Lambert se pohybuje ve světě, jenž je jednou obrovskou show. Je proto jen na místě, když si z něj filmaři utahují a dělají naopak hloupý zábavní pořad z něj. Místní průmysl je doopravdy k smíchu, což kontrastuje se závažností událostí, o nichž bezohlední boháči rozhodují. Fiktivní povaha mediální osoby – v tomto případě Petra Potoňa – je důrazně podtrhována letmými a neúplnými záběry na muže, jehož celou tvář tak nikdy neuvidíme. Hlavní část děje může sice používat až příliš snadno čitelných náznaků, avšak také velmi účinných. Blonďáček a Jizva ze sebe nakonec dostanou nejeden vtip a jejich činnost je naštěstí uspokojivě (i když v tu chvíli už předvídatelně) vysvětlena. Kubovčík a Dlouhý sem přirozeně zapadají jako dvojice menších a lidštějších podvraťáků, sympatičtějších ve srovnání s temným Lambertem.
Dialog zní jako směšně amatérský dabing.Majeský ostatně dominuje snímku natolik, že není třeba dalších výrazných (pseudo)hrdinů v jeho společnosti. Nikdo z jeho okolí skutečně neaspiruje na trojrozměrnou figuru… To už mnohem víc vadí jedna technická stránka věci, totiž zastřený, nešikovným postsynchronem dosazený zvuk. Zejména dialog zní jako směšně amatérský dabing. V zásadě si na to ale lze zvyknout.
Kandidát má velké ambice přesahující obvyklé meze středoevropských filmařů, i když nestačil zastrkat všechnu slámu do bot. Svou satirou je trefný a formou nabádá ke zkoušení nových postupů.
„Koho volíš? Losnu, nebo Mažňáka?“
Firma Velký bratr a malý kamarád.
„Lambert nám ukázal, že každý zázrak nemusí být lidem po chuti.“
Kandidát
Kandidát má velké ambice přesahující obvyklé meze středoevropských filmařů, i když nestačil zastrkat všechnu slámu do bot. Svou satirou je trefný a formou nabádá ke zkoušení nových postupů.
- Hodnocení