Philomena – recenze
[singlepic id=5488 w=200 h=200 float=left] Je možno poznat syna po padesáti letech?
Novinář Martin Sixsmith (Steve Coogan) těžce zahořkl, když přišel o svoje lukrativní zaměstnání pro BBC i britskou vládu. Chystá sice knihu o ruských dějinách, ale dobře ví, že to není námět na bestseller. Naštěstí se seznámí s Jane (Anna Maxwell Martin), jejíž matka Philomena Lee (Judi Dench) byla nucena se v mládí vzdát svého nemanželského syna. Žena se s dítětem mohla vídat jen hodinu týdně, zatímco s dalšími „padlými dívkami“ otročila jeptiškám spravujících sirotčinec. Přesto však na něj nikdy nepřestala myslet a díky Martinovi má snad i možnost se s ním setkat.
Skutečné příběhy jako Philomena tu samozřejmě nejsou od toho, aby si je člověk „užíval“, ať už mají skončit jakkoliv. Pátrání Martina a Philomeny také nebylo vůbec komplikované a ty nejdramatičtější chvíle patří do flashbacků, jež rychle proběhnou v úvodních partiích. Prubířským kamenem kvality dramatu se proto stává interakce mezi dvěma krajně odlišnými osobnostmi.
Od Philomeniných pocitů je odvozen smysl příběhu.Cooganův Martin je profesionálně chladný a k ženinu vyprávění si zachovává odstup, ale nakonec se v něm probouzejí sympatie i spravedlivé rozhořčení. Oč lidštěji, až možná vlastně „nad-lidštěji“ se chová Philomena, která nachází štěstí v maličkostech a na všech lidech vidí to nejlepší. Oba herci jsou uvěřitelní i přirození, ale od Philomeniných pocitů je odvozen smysl příběhu a Dench snadno přejímá jejich čistotu. Scénář umožňuje, aby se spolu s Martinem vesele škádlila a občas i hádala.
Jejich chemie oživuje děj hlavně od momentu, kdy hrdinové zjistí identitu Philomenina syna. Náhle se totiž začínají snažit o něco dost odlišného než doposud. Víc než kdykoliv předtím je zapotřebí naše empatie a vnímání citů postav, jelikož samotná zápletka přestává být uspokojivá. Kromě melancholické nálady mají však Philomeniny a Martinovy zážitky důležitý smysl, naléhavé poselství proti fanatismu.
Hlavní hrdinové tráví dlouhou dobu na cestách a, jak jsme si již pověděli, přesunou se několikrát i do vzpomínek nešťastné dámy. Všude je doprovází dobře zvládnutá výprava a kamera kouzelně zachycující kouzelně obrazy osobních zvratů. Philomenu zřejmě nebudete toužit zhlédnout vícekrát. I tak se vám zapíše do duše jako historie těžkého příkoří, na nějž přes všechny okolnosti nemusíme odpovídat hněvem.
Z jednoho flirtu se za padesát let stane noční můra katolíků.
[singlepic id=7146 w=400 h=300 float=center]
Soubory „Philomena“ a „Krym“ zaberou většinu paměti počítače.
[singlepic id=7140 w=400 h=300 float=center]
„Nedali jí nic proti bolesti… To je dobře – pro potřeby příběhu, myslím.“
[singlepic id=7138 w=400 h=300 float=center]
Philomena
Hlavní hrdinové tráví dlouhou dobu na cestách a, jak jsme si již pověděli, přesunou se několikrát i do vzpomínek nešťastné dámy. Všude je doprovází dobře zvládnutá výprava a kamera kouzelně zachycující kouzelně obrazy osobních zvratů. Philomenu zřejmě nebudete toužit zhlédnout vícekrát. I tak se vám zapíše do duše jako historie těžkého příkoří, na nějž přes všechny okolnosti nemusíme odpovídat hněvem.