Zejtra napořád – recenze

Ukázka profesionálního amatérismu.
 
 
 
Většina z nás se pokouší žít stabilně a udržovat si zabezpečenou existenci. Až možná příliš pozdě si uvědomíme, že nás pohodlí připravuje o možnost rozletu. Také můžeme hůře přijímat něco absolutně neočekávatelného, co uvrhne naši každodenní skutečnost do chaosu. Zejtra napořád chystá pro svého pseudo-hrdinu Petra Krause (Pavel Baťek) několik šoků, ale ten největší si nechal pro nás. Názorně dokázal, že i v nuzných podmínkách, nebo právě v nich, je možné natočit novátorský majstrštyk, zanechávajíc hluboké otisky v paměti.

Rudolf Havlík nemá sice sám filmové vzdělání, ale přesto se nechal ovládnout vášní a přes omezenou technickou výbavu a dlouhý problematický průběh natáčení dal dohromady svou vizi. Velice rychle se ukazuje určitá technická nevyzrálost, zejména pokud jde o kameru a zpracování obrazu vůbec. To však neznamená, že by nás ze sledování bolely oči. Naopak, zjednodušení nabízí příjemnou alternativu oproti občas překombinovaným pokusům profesionálů.

Splynutí s rolí je posíleno úderným scénářem.Baťkova Krause čekají horké chvíle, jelikož nemůže dodat slíbené čínské zboží českému grázlovi, jehož překvapivě hraje Jiří Lábus. Tato situace by sama o sobě  vyzývala k rychlým přesunům a náš Petr to rád spojí s randěním na slepo, dohodnutým přes internet, ovládán touhou zakotvit u pravé lásky. Jeho snahám se očividně vysmívá kamarádka Tereza (Vica Kerekes). O tom, že zúčastnění dobře věděli, čeho chtějí docílit, svědčí čistý a bezprostřední projev, jakého je Baťek prokazatelně schopen.  Ztotožnění či spíše  splynutí s rolí je ještě posíleno úderným scénářem, jednoduchým svými postřehy, nicméně výstižným jejich formulací.

Lábus snad už ani neumí zklamat, když dostane příležitost osvěžit děj komickým vystupováním. Jak paradoxní, když v tom pokračuje i jako de facto hlavní záporák…  Obdobně sem zapadají hvězdy stejného kalibru i v epizodnějších úlohách – Jan Přeučil, Ladislav Županič, kouzelně se tvářící Martha Issová, Filip Blažek alias Petrův kamarád Pavel, ovšem nikdo by neměl přijít o živelnost Kerekes. Kuriozita v podobě Baťkova bratra Petra jako nevyrovnaného stopaře není celkově významná, spíš demonstruje zvláštní povahu příběhu… Sice se nám dostává hlavních i vedlejších motivů, ani jedno se nesnaží předstírat nějakou naléhavost, spíš to volně plyne. Stejně jako v běžném životě, kde se střídají nejrůznější odbočky.

Ostatně, jak přesně zařadit Zejtra napořád žánrově? Na drama je příliš komické (a občas vhodné k opravdu upřímnému zasmání), na komedii má zase atmosféru moc tklivou a humor je spíš prostředkem než cílem. Musíme si ujasnit, jak o něm vlastně přemýšlet,  každopádně mu nakonec přiznáme ojedinělost.
 
 

„To já vám přináším kvalitní produkty z Asie.“

Pod mírumilovnou maskou se skrývá lstivý Rumburak.

Kvůli internetu by člověk zapomněl na všechny krásy vlastního okolí.