96 hodin: Zúčtování / Taken 3 – recenze

Tímhle to končí. Doufejme.
 
 
 
Uplynuly přesně dva roky, co jsme se naposledy setkali s nezastavitelným Bryanem Millsem. Tentokrát nás ovšem čeká trochu jiný příběh, než na co jsme zvykli. Bývalý agent je obviněn z chladnokrevné vraždy, kterou nespáchal. Avšak ani LAPD, FBI nebo CIA ho nezastaví v tom, aby odhalil pravého viníka a náležitě ho potrestal.

První film překvapil fungující jednoduchou zápletkou, akčním Bryanem a rychlým spádem. Druhý snímek zaujal hloupými protivníky, opakujícím se dějem a vybuchujícími granáty na střechách velkoměsta. Jak je na tom třetí, dle všeho, závěrečný díl?

A potom tu jsou akční scény.Změna zápletky 96 hodinám: Zúčtování rozhodně prospěla. Bryan Mills (Liam Neeson) neprávem obviněný z vraždy své bývalé manželky (Famke Janssen) je ve své roli náležitě přesvědčivý a jeho motivaci mu plně věříme. Horší to je s jeho narůstajícími nadlidskými schopnostmi, a tak náš bývalý agent má údery mnohem smrtelnější, střely přesnější a intuici lepší než kdy jindy. A potom tu jsou akční scény. Něco tak zběsilého a nepřehledného tu dlouho nebylo.

Bryanová dcera Kim (Maggie Grace) je tak trochu ve vedlejší roli. I když hlavním hnacím motorem by měla být její ochrana, nikdy se nedostane do žádného vážného nebezpečí. Z nových postav stojí za zmínku jediná. Detektiv Franck Dotzler (Forest Whitaker) je zahrán skvěle, ačkoliv jeho role je značně tuctová a předvídatelná.

Třetí 96 hodin už podruhé ztratilo význam ve svém českém překladu. Závěrečný film v sérii je rozhodně krok k lepšímu, ovšem trpí hloupými bojovými scénami a nepomáhá ani fakt, že s největší pravděpodobností skutečný vrah bude jasný každému už při samotném začátku odhalování vraždy. I přesto budeme vtaženi do víru pátrání a honiček s otázkou: „Je tomu skutečně tak, nebo se mýlíme?“
 
 

Moment, vražda? Já myslel, že ji unesou.

Mezi rozdáváním ran a kulek je čas i na drsnou pózu.

Bryane jsi obviněn z vraždy, ale žádný spěch, v klidu si to vyřeš.