Je prostě báječná / She’s Funny That Way – recenze
Skutečně je báječná!
Svižná a svérázná komedie s mnoha postavami, zmatky a náhodnými setkáními dokáže překvapit a zároveň nikdy nejde až na dřeň. A těžko si ji s něčím spletete. Hlavní hrdinkou je totiž call girl, tedy prostitutka (okouzlující Imogen Poots). Tu si jednoho dne zavolá princ na bílém koni s tváří Owena Wilsona, a nabídne jí z čiré dobroty hromadu peněz, aby se mohla věnovat svému snu – herectví. Sám je ale režisér, a když se jeho známost objeví na konkurzu chystané divadelní hry, už nedokáže zastavit zběsilou lavinu událostí, kterou tím spustí.
Jde tu sice o vztahy, ale romantický film to vlastně není.Nejsilnější stránkou tohoto snímku je pečlivé obsazení všech postav a velmi milá atmosféra s nádechem nostalgie. Nepřekvapí, že jedním z producentů je Wes Anderson, který je jednoduše svůj, a stejně tak Je prostě báječná si žije vlastním životem. Jde tu sice o vztahy, ale romantický film to vlastně není, už proto, že zde většina mužských postav využívá služby prostitutek.
Přestože uvidíme hvězdy komedií Owena Wilsona a Jennifer Aniston, mladičká Imogen Poots se jimi nenechá převálcovat a okouzluje diváky stejně jako své klienty. Byť její akcent občas trošku trhá uši, je „prostě báječná“. Režisér Peter Bogdanovich si ji nemůže vynachválit, a představuje ji jako plnohodnotnou lidskou bytost. Její (bývalá) profese je vnímána jako potenciální nebezpečí v případě odhalení, ale film ji v žádném případě neodsuzuje. Naopak celkem vtipně vystihuje její přístup. A proč vlastně moralizovat? Běžně se třeba v akčních snímcích setkáváme s hrdiny, kteří s přehledem zabíjí jiné lidi (byť darebáky) po desítkách a ani už to nevnímáme jako zavrženíhodné chování, takže proč vlastně odsuzovat mladou dívku, která jen plně využívá své zdroje.
Owen Wilson sice ničím nepřekvapí, ale je to sympaťák, i když jeho postava má své slabosti. Jennifer Aniston jako nekonvenční terapeutka nemá moc prostoru, ovšem je natolik výrazná (a hysterická), že je to tak lepší. Těšíme se ale na každou scénu s ní, její šarm je totiž v malých dávkách o něco působivější. Přesně naplňuje představu, že každý člověk věnující se psychologii je sám trochu bláznivý. Trefný Rhys Ifans jako do sebe zahleděný slizoun přesvědčený o vlastní neodolatelnosti je dost přesvědčivý, i když na hranici přehrávání. No a pak tu máme skvělou manželku Kathryn Hahn, soukromé očko, neurotického soudce, zamilovaného dramatika, a tihle všichni se nějak znají, což jim dost zkomplikuje život.
Setkávání hrdinů samozřejmě není příliš pravděpodobné. Z celého obrovského New Yorku jsou zrovna tyto postavy všechny nějak propojené a do toho se náhodou potkávají ve stejných restauracích a hotelech… To však k tomuto stylu komedie patří a nadhled a lehká absurdita příjemně osvěží. Tempo je svižné, příběh pěkně odsýpá. Některé situace jsou vyhrocené, ale ne trapné, rozhodně se nedočkáme vulgárních a nevkusných vtípků, prdění, krkání a podobně.
Závěr může i překvapit. Scénář netlačil na pilu, nesnažil se za každou cenu příběhy hrdinů uzavřít a všechny dát dohromady. Nebojí se nechat jejich osudy nedopovězené, stejně jako je to v životě, kdy se nám někteří i významní lidé prostě vytratí z dohledu. Možná nebudeme mít potřebu vidět film znovu, ale určitě nám nesplyne s ostatními komediemi.
Pokud snad patříte mezi diváky, které na romantické komedie chtějí odtáhnout jejich přítelkyně, nechte se přemluvit. Můžete se totiž těšit na závěr, který příjemně překvapí i fanoušky Quentina Tarantina. Jak? To už by nebylo překvapení.
Komedie svěží jako první jarní posezení na zahrádce u drinku, s plejádou spíše méně známých herců, ale o to milejších. Ztřeštěnost se zde dokonale snoubí s plynulostí děje. Naivita sice nesedne každému, a ani nám v mysli neuvízne moc hlášek a scén. Film ale odsýpá od začátku do konce a jeho hravost nás nakazí dobrou náladou.
Izzy snadno okouzlí i manželku svého klienta. Tedy, svým hereckým uměním, že.
Jennifer Aniston se představí jako hodně svérázná terapeutka.
„Není to tak, jak to vypadá!“
Je prostě báječná / She's Funny That Way
Komedie svěží jako první jarní posezení na zahrádce u drinku, s plejádou spíše méně známých herců, ale o to milejších. Ztřeštěnost se zde dokonale snoubí s plynulostí děje. Naivita sice nesedne každému, a ani nám v mysli neuvízne moc hlášek a scén. Film ale odsýpá od začátku do konce a jeho hravost nás nakazí dobrou náladou.
- Hodnocení