Pasolini – recenze

pasolini_2014_plakat„Byl jsem v pekle a znám věci, které neruší sny ostatních lidí.“
 
 
 
Abel Ferrara se opět zaměřil na kontroverzní téma. Ve svém předposledním filmu čerpal z případu Newyorčana se zvrhlými sexuálními praktikami zatčeného za znásilnění několika žen. Tímto biografickým dramatem se rozhodl vyprávět příběh silně kontroverzní osobnosti, italského scenáristy a režiséra Piera Paola Pasoliniho, jehož díla otevřeně zobrazující sexuální scény, homosexualitu a násilí pobuřovaly od 60. let 20. století celou tehdejší společnost.

Pier Pasolini byl pro svou přiznanou homosexualitu vyloučen z komunistické strany, přesto byl ale celý svůj život politicky aktivní. Inspirován markýzem de Sade natočil počin Salo anebo 120 dnů Sodomy, ve kterém se na půdě fašistické republiky Salo odehrávají sexuální zvrácenosti a sadistické praktiky.

Do role italského spisovatele a provokatéra si Ferrara povolal amerického herce Willema Dafoea.Do role italského spisovatele a provokatéra si Ferrara povolal amerického herce Willema Dafoea (Nymfomanka, 2013), jehož výrazná tvář s ostrými rysy se zaryje do paměti každému, kdo ho už někde viděl hrát. Nejedná se o jejich první spolupráci, Dafoe ztvárnil hlavní roli ve Ferrarově filmu z roku 2011 s názvem 4:44 The Last Day on Earth. V roli boloňského umělce, podle nějž je budit pohoršení právem člověka a být pohoršen je potěšení, působí přesvědčivě.

Abel Ferrara ukazuje Passoliniho jako člověka, který přes své šokující jednání i tvorbu je zcela vyděšen směrováním tehdejšího světa a obává se, že vše spěje k nevyhnutelnému zániku.  Zobrazení reálného života hlavní postavy se střídá s četbou jeho dopisů příteli a sexuálních i jiných scén z jeho filmů, což místy navazuje snovost, rozostřuje dějovou linii a smazává jednoznačnost obrazů.

V dramatu vidíme také jeho život s matkou, které si podle všeho velmi vážil, setkání s přáteli i rozhovory s novináři. I když v dnešní době by Pasoliniho filmy asi neměly problém s cenzurou, stále by vyvolávaly pohoršení, nejvíce otevřeně zobrazovanými homosexuálními scénami s nemorálním podtextem. Snímek Pasolini, jenž byl na MFF v Benátkách nominován na Zlatého lva, je divácky náročný, ponurý, ale velmi zajímavý. Jak jinak vyprávět o životě takové kontroverzní osobnosti než další kontroverzí.
 
 

„A chcete vidět, jak komunisti tančí?“

pasolini_2014_foto_09
 
 

„… a tak vstupuje do života smetánky a je obklopen čistým chaosem.“

pasolini_2014_foto_03
 
 

„A ti, kteří si nechtějí dopřát pocit pohoršení, jsou moralisté.“

pasolini_2014_foto_01
 
 

60%

Pasolini

V dramatu vidíme také jeho život s matkou, které si podle všeho velmi vážil, setkání s přáteli i rozhovory s novináři. I když v dnešní době by Pasoliniho filmy asi neměly problém s cenzurou, stále by vyvolávaly pohoršení, nejvíce otevřeně zobrazovanými homosexuálními scénami s nemorálním podtextem. Snímek Pasolini, jenž byl na MFF v Benátkách nominován na Zlatého lva, je divácky náročný, ponurý, ale velmi zajímavý. Jak jinak vyprávět o životě takové kontroverzní osobnosti než další kontroverzí.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací