Snímek, který vám opravdu poleze na nervy.
Mladá Viktorie (Anna Kadeřávková) aneb rozmazlená puberťačka žijící na vysoké noze, zažije strmý pád, když její matka nepřežije plastickou operaci vylepšení vnad, a tak se musí odstěhovat na vesnici k otci (Pavel Řezníček) veterináři. Tihle dva o svojí vzájemné existenci doteď neměli tušení. Afektovaná teenagerka nemá ponětí o lidských hodnotách, skutečné ceně peněz, úcta k lidem jí také nic neříká a prostě nám leze na nervy. Co je ale největší problém? Vydrží to až do konce snímku.
Od první scény nás zarazí nepříliš dobrá artikulace hlavní představitelky, které není zrovna dvakrát rozumět. Smutek ze smrti matky dává najevo ještě méně než rozladění z absence croissantů či kuskusu v místním obchodě. Veškeré její chování je samozřejmě přehnané, ale nepůsobí vůbec vtipně. Jediné, co je jí široko daleko sympatické, je příroda pro ranní běh. Což pro celovečerní snímek jaksi nestačí.
Co se ve filmu bude dít, to je jasné každému.Co se ve filmu bude dít, to je jasné každému: dívka nakonec podlehne úzkému vztahu venkovanů s přírodou, poctivým hodnotám, vybuduje si pouto k otci, a vzdá snahu být permanentně zmalovaná jako moravská truhla. A mezitím se párkrát dobře zasmějeme konfliktům vyfintěné slečinky s „vidláky“. Úkol, který by i začínající scénárista považoval za výsměch jeho schopnostem. Přesto je tu od základu vše špatně. Nelogické chování, nulový vývoj postav, šroubované dialogy, absence vtipu a nadsázky, zmatené a přehrávané herecké výkony. Kupříkladu Kateřina Hrachovcová-Herčíková sem zapadá naprosto dokonale. Divák má několikrát pocit, že ho asi přemohl mikrospánek, protože nám jakoby chybí scény, či prvky návaznosti mezi některými skoky v ději.
Hlavní hrdinka je jednoduše řečeno rozmazlený spratek, urážející dost hrubě všechny ve svém okolí, a poslouchat její výlevy je vyloženě vyčerpávající. Když už náhodou projeví cit, vypadá to jako fňukání. Neprojde žádnou proměnou, nečeká nás zlom v chování, její vztah s otcem se zázračně zlepší dost křečovitým rozhovorem.
Adam Mišík jako hodný a upřímný vesnický chlapec upoutá pozornost Viky, což poznáme označením několika tagy na blog, a on na hlavní hrdince nepochopitelně také něco vidí. Na konci nechá dívka výrazného líčení a lepení půlmetrových řas, uplete si dva copy, a to charakterizuje její „proměnu“ neboli šťastné zapadnutí do vesnického kolektivu. Snímek ji bere stejně povrchně, jako ona veškeré své okolí. Nenávaznost příběhu je takřka neodpustitelná. Viktorii se nezvládne nikdo postavit a tak většinou sledujeme její vyvádění bez pevné otcovské ruky nebo alespoň laskavého směrování přítele. Pěkná postavička mladé herečky nás těžko zmate na celých 105 minut.
Filmu se nedaří smířit hodnoty dvou protikladů, na kterých se snažil stavět: nafrněné dámičky a buranského venkova. Místo toho uráží obě strany. Moderní dívka je posedlá telefonem, svým vzhledem a blogem, vesničané vedou žabomyší války o rozdělení obce. Není nám sympatický ani jeden z těchto přístupů. Absence vtipu, logiky a herecké zdatnosti nám prostě poleze na nervy celou dobu.
Při sledování filmu budete pravděpodobně střídat tyto dva výrazy.
Pro někoho sad, pro jiného bio farma.
Vesnický život se vším všudy.
Andílek na nervy
Filmu se nedaří smířit hodnoty dvou protikladů, na kterých se snažil stavět: nafrněné dámičky a buranského venkova. Místo toho uráží obě strany. Moderní dívka je posedlá telefonem, svým vzhledem a blogem, vesničané vedou žabomyší války o rozdělení obce. Není nám sympatický ani jeden z těchto přístupů. Absence vtipu, logiky a herecké zdatnosti nám prostě poleze na nervy celou dobu.
- Hodnocení