Vyměřený čas / In Time – recenze

Je dobrou investicí věnovat 109 minut svého času sledováním filmu Vyměřený čas?
 
 
Andrew Niccol točí jedinečné snímky. Gattaca, Simone, Obchodník se smrtí – všechny tyto filmy jsou perly. Bude vyměřený čas dalším blyštivým korálkem na slibně vypadajícím náhrdelníku?

Vyměřený čas se odehrává v blízké budoucnosti, kde žijí geneticky upravení lidé, kteří stárnou jen do 25ti let a dále si svůj čas musí vydělat nebo opatřit jiným způsobem. Čas se stává tím nejcennějším, co můžete vlastnit, protože se zároveň stal platidlem. Zavolat si můžete za jednu minutu, kávu si koupit za 3 nebo si pořídit super káru za 56 let. Co z toho vyplývá? Čas jsou peníze a to doslova.

Mnohé zamrzí, že film je více zaměřen na herce než na akční scény. Ne že by ve snímku nebyly, jsou, ale nepobraly tolik pompéznosti, jak by se dalo z traileru čekat. To ovšem příběhu na kráse neubírá, spíše naopak a nudit se rozhodně nebudete. Myšlenka, zpracování a zejména herecké obsazení Vás nenechají vydechnout. Alex Pettyfer, Olivia Wilde, Johnny Galecki, Cillian Murphy a Vincent Kartheiser byli trefou do černého. Zejména ústřední dvojice Justin Timberlake a Amanda Seyfried se povedla. Amanda je jako zrzka s mikádem zatraceně sexy a Justin Timberlake jako by do getha opravdu patřil. Spolu tvoří dokonalý pár, který je nabitý elektřinou.

Do téhle chvíle se zdá, že Vás v kinech čeká dokonalost sama. Bohužel tomu tak není. Spousta logických kiksů a nezodpovězených otázek ubírají z dokonalého pokoukání. Některé linie příběhu jsou opravdu nedotažené a jejich ukončení násilné. Nebudu tu jmenovat konkrétní příklady, zkazila bych Vám tak Vaše sledování a zábavu.

In Time je označován jako sci-fi thriller. Thrillerem je bezpochyby, jen to scifi bych trochu poupravila. Stylem, kterým je myšlenka podaná sice též v plné míře splňuje charakteristiku stylu, ale mě to spíš přijde jako trochu jinak popsaná realita. Ve Vyměřeném čase se obyvatelstvo dělí na ty, kteří mají plně nadité své časové banky, nemusí nikam spěchat a mohou žít víceméně věčně. Na druhé straně jsou miliony těch, kteří žijí doslova ze dne na den nebo jen z hodiny na hodinu a musí důkladně zvážit, za co utratí jednotlivé minuty a vteřiny. Jak již říkal Zygmund Bauman ve své knize Globalizace, lidstvo se rozdělí na super chudé a super bohaté. A neděje se to již dnes? Nežije mezi námi několik takých, kteří mají honosná sídla, garáže plná luxusních aut a skříně přeplněné značkovými kousky od proslulých návrhářů? V tomto případě je řeč jen o špičce hierarchické pyramidy. Základnu tvoří masy, které pracují od nevidím do nevidím, mají několik zaměstnání a tyto poctivě vydělané finance jim vystačí akorát na zaplacení nájmu, koupi jídla, základního ošacení a školních pomůcek pro děti. Ale ti super bohatí budou, podle nich, spodinu ždímat tak dlouho, dokud z nich nevysají poslední kapku a navzájem si budou krýt záda při jejich špinavých kšeftech. Jak ven z toho začarovaného kruhu? Dozvíme se odpověď na tuto otázku právě ve Vyměřeném čase?

Andrew Niccol natočil opět velmi zajímavý film a pokud si hlavní myšlenku Vyměřeného času necháte zalézt pod kůži, bude Vám nějakou dobu mrazit v zádech a získáte mnoho podnětů k diskuzi s přáteli. I přes větší množství chybiček a absurdností na snímek jen tak nezapomenete. Nenechte si ho v kinech ujít, stojí za to ho vidět.
 

Kdo by tomuhle pohledu nepodlehl?

Vynikat v běhu přes překážky se vyplatí.

Číslo 4 nám zmužnělo a zdrsnělo.