Válka Bohů / Immortals – recenze

V čem tkví podstata nesmrtelnosti? Možná odpověď nalezneme při sledování Války Bohů.
 
 
Tarsem Dhandwar Singh nemá na kontě sáhodlouhý seznam filmů, ale za to má každý své jedinečné a nepopiratelné kouzlo (Pád, Cela). Režisérova fantasie je bezbřehá, ale i lehce „úchylná“ až chorobomyslná. V jeho Válce Bohů se promítly obě tyto stránky, ale ne v plné míře jako u jeho předchozích snímků. Kdo patří k Tarsemovým fanouškům jistě ocení informaci, že pro rok 2012 je připravována jeho verze Sněhurky (Mirror, Mirror) s Julií Roberts v roli zlé královny.

Válka Bohů se točí kolem smrtelníka Thesea, války padlých Bohů Titánů a bohů na hoře Olymp a lidské touze po moci. Kdo četl Staré řecké báje a pověsti, tak ví, že režisér si šel svojí vlastní cestou. Což samo o sobě neznamená ani plus a ani mínus. Po traileru a všude přítomném nápisu “300“ naprosto každý bude film srovnávat s 300: Bitva u Thermopyl. Ano, „300“ tam je, ale ne tolik jak jsem se obávala. Bude to znít možná trochu divně, protože celá Válka Bohů je poměrně stylizovaná podívaná, působila na mě o hodně realističtěji než již zmiňovaná sparťanská řežba.

Immortals mají největší problém s dějem a finálem. S originalitou a nečekaným zvratem příběhu si režisér hlavu nelámal. Naprosto všem musí být jasné, co a kdy se bude dít. Jen závěrečné finále částečně překvapilo, ale ne v pozitivním slova smyslu. Theseus (Henry Cavill) se stal figurkou na šachovnici, kterou věštkyně Phaedra (Freida Pinto) a osazenstvo Olympu Zeus (Luke Evans), Athena (Isabel Lucas), Poseidon (Kellan Lutz) plus další Bohové méně či více nápadně postrkuje kupředu. Theseus měl být obyčejným vesničanem, který dělá chyby, ale kdyby mu někdo neustále nezahraňoval zadek, daleko by to nedotáhl.

Na jednotlivé Bohy se sice poměrně hezky kouká, pokud preferujete dokonalost a plastickou chirurgii, ale víc vážnosti a nějaký ten rok navíc k fyzickému věku, by některým jen prospělo. Také jsem se nemohla zbavit pocitu, že vlastně neví, co chtějí a to by vědět měli. Navíc jejich finální výstup mě dost zklamal.

Doménami filmu jsou král Hyperion (Mickey Rourke), Phaedra (Freida Pinto) a celková vizuální stránka filmu. Mickeymu Rourkeovi záporná role sedla jako ulitá. Jeho Hyperion byl opravdu odporný a zákeřný. Freida Pinto, kterou si můžete pamatovat např. z Milionáře z chatrče, je sexy šperkem celého filmu. Všude po plátně pobíhají polonazí muži, ale ona je opravdu perla. Tarsem si vyhrál s vizuální podívanou. Černota, rudá stříkající krev, kontrastní zlatá a bílá pláň solných dolů s azylem uprostřed. Souboje pobraly sice tolik reality jako akční filmy z 80. let, ale jsou působivé. Stříkající krev ve stylu seriálu Spartaka z produkce HBO, bájný luk Epirus, zpomalovací záběry a ohromné kulisy, to vše ústí v smrtonosný tanec.

Když porovnáme klady a zápory Války Bohů, dostaneme zábavnou podívanou stojící na vratkých základech. Nedočkáme se ani „ach“, ale ni „fuj“. Díky zmiňovaným pozitivním stránkám film vyšplhal o několik příček nad průměr.
 

Tomuhle se říká „nadpozemská péče“.

Zlatá je barvou bohů.

Zatnout svaly, zuby a hurá na ně!