Táta je doma / Daddy’s Home – recenze

„Takže, dnes je ten den, kdy konečně poznám otce svých dětí,“ pronesl vystresovaný otčím.
 
 
 
Režisér a scénárista Sean Anders nám přináší další z řady amerických komedií. Tentokrát budeme sledovat dva kohouty na jednom smetišti. Brad (Will Ferrell) je milý, seriózní a tak trochu usedlý chlápek, který se zamiloval a oženil s matkou dvou dětí Sárou (Linda Cardellini). Jako milující otčím se snaží postupovat podle příruček, aby si získal srdce malého Dylana (Owen Vaccaro) a Megan (Scarlett Estevez). Když se zdá, že je vše na dobré cestě a na rodinných obrázcích od Megan je Brad konečně znázorňován živý, objeví se na scéně nezodpovědný „cool“ táta Dusty (Mark Wahlberg). A přetahování o to, kdo dočůrá dál, může začít.

Velkým překvapením je opravdu povedený konec.Jméno scénáristy, režiséra a jednoho z hlavních aktérů napovídají, že Táta je doma nebude žádnou intelektuální zábavou, ale obyčejnou a nenáročnou komedií, která klouže po povrchu věci a nestydí se uchopit příležitost nás rozesmát za koule (a to doslova). I když je většina vtipů „nečekaně“ prvoplánová, najde se několik málo výjimek, které skutečně pobaví. Velkým překvapením je opravdu povedený konec.

Za co si tvůrci skutečně zaslouží pochvalu je obsazení dvou hlavních mužských aktérů. Will Ferrell je ukázkový slušňák a starostlivý otčím jezdící pohodlným rodinným autem. Willův Brad je chlap, jenž projde tvrdou kritikou rodičů a o kterého se můžeme v budoucnu opřít. Mark Wahlberg je jeho pravým opakem. Chodící testosteron v džínách a obtáhnutém triku. Markův Dusty je ten typ chlapa, se kterým holky randí na střední a vysoké škole, charismatický rebel s nádechem hříšného nebezpečí. Prostě dva herci na správném místě. Třešinkou na dortu je nezvaný host Griff (Hannibal Buress), který se do rodiny přimotal, ani nevíme jak.

Táta je doma příjemně pobaví, nabídne pár ztřeštěných kousků a hašteření dvou dospělých mužů (i když se o té dospělosti dá mnohdy pochybovat) o přízeň ženy a především dvou malých dětí. Nic víc a ani nic míň. Je to klasika, na kterou jsme zvyklí a jakou si představíme po přečtení jmen Sean Anders a Will Ferrell. Jedno malé překvapení tu ale je, a tím je konec, který není pouhým nutným zlem a naopak úsměvným rozloučením.
 
 

Já ho mám tááákhle velkého! A ty?

Trápí vás něco? Zavolejte si na pomoc svého ex.

Pohádka na dobrou noc od tatínka je k nezaplacení. Od dvou je to splněný sen. Nebo noční můra?