Jak básníci čekají na zázrak – recenze

Štěpánek a jeho dobývání srdcí pošesté.
 
 
 
Scenárista Ladislav Pecháček se po dvanácti letech již tradičně dal dohromady s režisérem Dušanem Kleinem a vytvořil svět básníků, kterým už sice není osmnáct, ale neztratili naději ani elán do života. Hlavní aktér Štěpán Šafránek (Pavel Kříž) se vyrovnává se smrtí manželky. Zároveň se snaží s pomocí „strejdů“, věrných kamarádů Kendyho (David Matásek) a Karase (Lukáš Vaculík), vychovat nadprůměrně inteligentního syna Štěpána Juniora (Filip Antonio). Jelikož Štěpán nestíhá schůzky u upjaté Juniorovy třídní učitelky (Nela Boudová) a ani nezvládá uvařit nic jiného, než vajíčka na různé způsoby, dojde jeho okolí, že mu musí najít novou lásku.

Příležitostné návštěvy u Vendulky Utěšitelky (Eva Jeníčková), shodou okolností ředitelky nemocnice, ve které Štěpán pracuje jako zástupce primáře, nestačí. Naštěstí se Šafránkovi přestěhují a nová sousedka se ukáže jako svobodná fotografka Zuzana Rybářová (Linda Rybová). Štěpán se s ní postupně sbližuje, přispěje k tomu i přátelství jejich dětí. Že by znovu začal recitovat básně do ouška půvabné slečny?

Poslední „Básníky“ bez problému pochopí i diváci nepolíbení starými díly.Děj rodinné komedie se skládá z více mikro příběhů. Tudíž dvě hodiny utečou divákovi poměrně rychle, i když se celou dobu pohybujeme ve všedním prostředí jednoho města. Kromě hledání potenciální Juniorovy maminky se setkáváme v domově důchodců s nemocným profesorem Ječmenem (Josef Somr), v Hanouskově hospodě s hašteřivým triem Lábus–Abrhám–Hrušínský ml., v nemocnici s bývalým Štěpánovým spolužákem Moravanem Venošem (Václav Svoboda). Zárukou úspěchu jsou i nepostradatelné animace Adolfa Borna a legendární hudba Jaroslava Uhlíře.

Nutno říci, že poslední „Básníky“ bez problému pochopí i diváci nepolíbení starými díly. Skalní fanoušci ale jistě ocení nespočet narážek, interních vtipů a souvislostí s předešlou pentalogií. V dospělých lidech, kteří musí čelit reálnému neveselému světu, dokáží spatřit ty o třicet let mladší naivní snílky. Kvalitu velmi ovlivňuje fakt, že tvůrci zachovali původní obsazení. Bez dokonalého Kříže s Matáskem po boku by prostě šestý díl postrádal smysl. Současně však zapojili nové postavy (sousedka Rybářová, Vendulčina dcera Majka aj.), které přináší osvěžení a dějové zvraty. Ve filmu se kromě profesionálních herců angažovaly do vedlejších rolí i jiné osobnosti. Na lékařské poradě tak můžeme vidět mj. psychiatra Jana Cimického, v restauraci spisovatele a textaře Vladimíra Poštulku, v lékárně producenta filmu Miloslava Šmídmajera. Všichni dohromady tvoří nesourodý soubor mnoha individualit, jejichž psychologický obraz není až na hlavní postavy příliš propracován.

Jak básníci čekají na zázrak je navzdory očekávání poměrně povedené šesté pokračování kultovní série. Sehraná dvojice Pecháček-Klein vytvořili jednoduchý příběh zobrazující slasti i strasti Štěpánka ve středních letech. Diváci se setkají s notoricky známými tvářemi i novými postavami, které dohromady složí mix českých hereckých kapacit. Když k tomu přičteme tradiční animace, milý soundtrack a uvolněnou atmosféru a odečteme pár nepovedených vtipů a Leoše Mareše, vznikne pohodová rodinná komedie, ve které si každý najde své.
 
 

Štěpánek si hypochondricky měří každý den tlak.

A posílá syna pro léky za jednou ze svých bývalých lásek.

Karas ani podnikatel Milan si nežijí špatně, právě naopak.