Příliš dlouhá dovolená.
Pod názvem Oslněni sluncem distributoři slibují krimi a drama. Toho prvního se moc nedočkáme, dramatu už o něco víc, ve své podstatě je ale nový film Lucy Guadagnina příjemnou nenáročnou podívanou. Možná jen trochu dlouhou.
Uvedením do situace se tvůrci moc netrápí, z velkolepého koncertu se rychlým střihem dostáváme do osamělého domu s bazénem, ve kterém si hlavní protagonisté užívají vášnivý sex. Světově známá americká zpěvačka Marianne (Tilda Swinton) přišla o hlas a zotavuje se na dovolené v Evropě se svým mladším přítelem Paulem (Matthias Schoenaerts). Bezprostřednost pokračuje, Marianne volá bývalý přítel, hudební producent Harry (Ralph Fiennes), že v jejich italském útočišti přistává, načež nad hlavami milenecké dvojice slunící se na pláži proletí letadlo. A podobným způsobem si s námi scénář hraje dál.
Druhá polovina filmu se zbytečně táhne.První část filmu tvoří víceméně záznam společně tráveného času nicneděláním, výlety a vařením nesourodé čtveřice, Harry s sebou totiž přivezl dceru Penelope (Dakota Johnson). Vše v poklidu plyne do chvíle, než z Harryho nevypadne, že si pro Marianne, kterou kdysi Paulovi dohodil, přijel a stále ji miluje. Mezitím se intrikánka Penelope Paulovi kulišácky svěřuje, že se zamiluje do všeho pěkného. Zápletka je na světě a z kamarádů se stávají rivalové, kteří neznají hranici. Druhá polovina více než dvouhodinového filmu už se zbytečně táhne. Ve chvíli, kdy děj vrcholí v pointu a konec se vyloženě nabízí, tak se příběh dál motá v bezbřehé tragikomedii. Vrcholem absurdity je pak moment, kdy slavnou zpěvačku pronásleduje italský kriminalista s majáčkem na autě, aby od ní získal autogram. Je totiž její velký fanoušek, vyšetřování zločinu musí stranou.
Snad nejzajímavější na celém filmu je neotřelá kamera Yoricka Le Sauxe, který občas využívá perspektivy jednotlivých postav a umožňuje tak pochopit jejich myšlení na základě toho, čeho si oko kamery všímá očima postav. Le Saux používá i filtr slunečních brýlí nebo zamlžené okno.
Jednoduchost děje kompenzují herecké výkony. Tilda Swinton musela svými gesty a mimikou vynahradit minimum replik, které se jako zpěvačka v rekonvalescenci měla naučit. Výjimkou jsou snad jen občasné flashbacky, které nabízejí zajímavé momenty vztahu Harryho a Marianne z dob největší slávy nebo seznámení s Paulem. Hlavní představitelku přesto zastiňuje excentrický Ralph Fiennes, jehož Harry jako by se v Itálii narodil. Hýří energií, zpívá a tančí za každé situace, nic mu není cizí. Možná i jeho absence pak zpomaluje druhou půli snímku.
Film u nás nepříliš známého Guadagnina se soustředí spíše na zpracování a chování postav než na dějovost. S tématem vzpomínání, bilancování a odpočinku v utajení nejvíc Oslněni sluncem připomínají loňské Mládí jiného italského režiséra Paola Sorrentina – forma (aspoň co do dynamiky) vítězí nad obsahem.
Vzrušujícím elementem je zpočátku jen energické vystupování Harryho.
Pak se ale probudí staré city…
…a přeskočí nová jiskra.
Oslněni sluncem / A Bigger Splash
Pod názvem Oslněni sluncem distributoři slibují krimi a drama. Toho prvního se moc nedočkáme, dramatu už o něco víc, ve své podstatě je ale nový film Lucy Guadagnina příjemným nenáročnou podívanou. První část filmu tvoří víceméně záznam společně tráveného času nic neděláním, výlety a vařením nesourodé čtveřice. Druhá polovina více než dvouhodinového filmu už se zbytečně táhne. Ve chvíli, kdy děj vrcholí v pointu a konec se vyloženě nabízí, tak se příběh dál motá v bezbřehé tragikomedii. Snad nejzajímavější na celém filmu je kamera Yoricka Le Sauxe, který občas využívá perpektivy jednotlivých postav a umožňuje pochopit jejich myšlení na základě toho, čeho si kamera všímá jejich očima.
- Hodnocení