Legenda o Tarzanovi / The Legend of Tarzan – recenze

Tarzan, jak ho neznáte! (možná jen trochu)
 
 
 
Pokud jde divák na tento film nepřipraven, první minuty musí váhat, zda není Tarzan pouze shoda jmen. Elegantní a uhlazený anglický gentleman se asi těžko bude po Londýně 19. století přepravovat po liánách. Ale stačí, když si chvilku počkáme, a urostlý Alexander Skarsgård (samozřejmě syn Stellana Skarsgårda) shodí košili, odhalí vypracované svalstvo a začne se mazlit se lvy, protože jsou to přece jeho staří parťáci. Na jejich místě by se jistě ráda ocitla nejedna divačka. Ale ani mužské osazenstvo nezůstane bez estetického zážitku: Jane si zahrála Margot Robbie, a i když není tak provokativně sexy jako u Vlka z Wall Street, vynahrazuje to ostrým jazykem, a překvapivě je asi nejvtipnější postavou.

Ale vezmeme to popořadě. Z Tarzana je lord John Clayton III, s Jane se oženil a žijí kultivovaný život v Anglii. Tedy krom občasných syrových vajec k svačině. Na pozvání belgického krále se za doprovodu George Washingtona Williamse (Samuel L. Jakcson) vydávají do své dávné domoviny. Zjišťují ale, že Afrika už není, co bývala, a s novými obyvateli Konga přichází i nová nebezpečí. Celé pozvání byla totiž smrtící léčka vychytralého Leona Roma, což byla role přímo na tělo Christophu Waltzovi. Ten umí skvěle ztvárnit mírného a sofistikovaného elegána ve světlém obleku, aby vzápětí někoho mrštně uškrtil na svém smrtícím růženci.

Snímek předpokládá, že osud Tarzana každý trochu zná.Občas nás záběry vezmou i do minulosti, ale spíše pro dokreslení vztahu mezi postavami. Snímek předpokládá, že osud Tarzana každý trochu zná. Velkým plusem je herecké osazenstvo, a postava Jane, která si nenechá nic líbit. Její opovržlivé rozhovory s Romem patří k tomu nejlepšímu. Práce s kamerou je zdařilá a potěší nás jak krásná příroda, tak souboje, které jsou napínavé, ale zároveň zůstávají přehledné. Nějaké ty chybičky se bohužel najdou. Pro někoho může být film příliš předvídatelný, snad až kýčovitý. A fakt, že i divoký kmen kdesi ve skalách umí anglicky, je spíše úsměvný. Kdo má ale rád trochu dojetí a dobrodružství, toho proměnlivá Afrika i se svou temnou stránkou určitě potěší.

Závěr a splašené stádo pakoňů (tady je asi někdo fanda do Lvího krále) neuzavírá příběh nijak zvlášť nečekaně, ale kdo by se v tomto případě zlobil za happy end. Vzrušení nám přináší snímek už v průběhu díky soubojům s lidmi i zvířaty. David Yates zvládl režii solidně, škoda jen, že nedokázal v něčem překvapit, zvířata jsou občas příliš umělá, a herecké osazenstvo by zvládlo i mnohem náročnější dialogy. Celkově tak jde “jen” o příjemný snímek.

Legenda o Tarzanovi je poctivý dobrodružný film, který oko diváků i divaček potěší atraktivními a zároveň talentovanými herci, ale také nespoutanou africkou přírodou. Jde sice o odpočinkovou, přesto kvalitní podívanou, a těch už se moc nevidí.
 
 

Dáme taneček?

Opičí máma, taky máma!

„Já si vezmu tu půlku vojáků napravo, ty nalevo.“