Monsieur Chocolat / Chocolat – recenze

Chtěl to dotáhnout dál než na otloukánka, ale Francie nebyla připravená.
 
 
 
V roce 1897 začíná kariéru Rafael Padilla (Omar Sy) jako primitivní kanibal Kananga ve vesnickém cirkuse. Ale padne do oka klaunovi Georgesovi Footitovi (James Thiérrée), jehož dny slávy pominuly a hledá oživení své show. Ve chvíli, kdy Footit prozradí urostlému černochovi odvážný plán, ani jeden z nich netuší, kam to společně dotáhnou. Jako první v historii vytvoří barevné klaunské duo. Footit se logicky zhostí role bílého klauna, který je mozkem představení a na Rafaela zbude august. Ten submisivní, co se nechá zesměšňovat. Pan Delvaux (Frédéric Pierrot), majitel cirkusu, je vůči riskantnímu nápadu skeptický, ale svolí, ať rozhodnou diváci. Grimasy ani směšné tanečky šapitó nenadchnou, ale jakmile Footit nakopne augusta do zadku, spustí se hurónský smích. Na představení se rázem čekají fronty, cirkus slaví úspěch. Klaunů si nakonec všimne i majitel legendárního Nouveau Cirque (Olivier Gourmet) a nabídne jim angažmá v Paříži, které se neodmítá.

Chocolata už nebaví být každý večer ponižován záplavou facek a kopanců.Metropole začne Footita a Chocolata (Rafael nikdy nepoužívá své pravé jméno, z Kanangy se stal Monsieur Chocolat) milovat. S úspěchem, drahými kostýmy a slušným platem však přichází i velká zodpovědnost a stres. Chocolat si rád užívá se ženami, libuje si v hazardních hrách, vydělané peníze rychle rozhazuje. To asketického a zodpovědného Footita velmi rozčiluje. Začnou se přít čím dál více, Chocolata už nebaví být každý večer ponižován záplavou facek a kopanců. Touží se stát pravým umělcem, konkrétně divadelním hercem. Nová přítelkyně Camille (Clotilde Hesme) ho seznámí s ředitelem divadla Antoine, slovo dá slovo a Chocolat dá Footitovi košem. Připravuje se na roli Othella, ale nic nevychází podle představ. Podaří se černochovi v rasistické a konzervativní Francii prorazit i bez bělocha po boku nebo skončí na dně?

Monsieur Chococlat se nemůže chlubit ikonickými jmény jako filmy Tima Burtona či Jamese Camerona, ale to nemusí být a ani není na škodu. Režisér Roschdy Zem (Nesprávná víra, Bodybuilder) se zabývá spíše herectvím, ale svůj úkol zvládl s lehkostí, stejně jako scenárista Cyril Gély. Kameraman Thomas Letellier hodně využívá kruhových záběrů, tzv. švenků a obsáhne tak v jednom záběru například pohybující se klaunské duo i většinu diváků v hledišti. Výrazný prvek každého filmu představuje hudba, Gabriel Yared publiku v Monsieurovi Chocolatovi nabídl celou škálu melodií, od romantických šansonů po energický jazz.

Omar Sy je naopak jedna z aktuálně nejvýraznějších francouzských hvězd, do celosvětového podvědomí se dostal díky snímkům Nedotknutelní a Samba. Výrazným vzhledem a projevem dokáže diváky vystrašit, ale v tomto případě především rozesmát. Omar Sy představuje hlavní tvář životopisného dramatu, ale nezapomínejme na druhého protagonistu, jehož ztvárnil James Thiérrée, vnuk Charlieho Chaplina. Jelikož se živí mimo jiné jako cirkusový umělec, byla pro něj postava Footita více než vhodná. Kontrast mezi rozesmátým exhibicionistou na jevišti a zamračeným podivínem v soukromí film ozvláštňuje a leckdo by si řekl, že s Chocolatem nikdy nemůžou spolupracovat. Přesto, nebo právě proto, že jsou tak diametrálně odlišní, jim to alespoň ze začátku klape. Ostatní postavy nedostávají moc prostoru, ale v paměti po zhlédnutí snímku utkví i krásná Clotilde Hesme, která se vzdá dobré pověsti a stane se v druhé části Chocolatovou družkou.

Drama Monsieur Chocolat, založené na skutečných událostech, je hořkosladký příběh o vzestupu a pádu jednoho černocha, který si chtěl vydobýt u bílých Francouzů trochu respektu. Téměř dvouhodinový děj ubíhá, stále se děje něco nového, osudy Chocolata a jeho přítele Footita jsou jako na houpačce. Cirkus plný roztodivných postav a barevných kostýmů a kontrast mezi francouzským venkovem a centrem na přelomu 19. a 20. století vytváří zajímavé prostředí. V kombinaci s kvalitními, charismatickými herci přestavuje Monsieur Chocolat klasický životopisný film, který ničím nepřekvapí, ale ani neurazí.
 
 

Představení, které nemá v tehdejší Francii obdoby, dostane klaunské duo až do Paříže.

Úspěch přináší život v přepychu, ale nic není tak idylické, jak se zdá.

Černoch se přece nemůže vyrovnat bělochům nebo se nad ně dokonce povyšovat.