Moonlight – recenze

Myslíte, že by se vaše mladší já divilo, co z vás vyrostlo?
 
 
 
Moonlight vypráví o chudém černošském chlapci Chironovi z Miami, kterému se dostává jen minimum podpory a lásky od jeho matky, závislé na drogách. Chirona vidíme postupně ve třech životních fázích, ale i když je každá trošku jiná, problémy hlavní postavy se nemění a přetrvávají až do dospělosti. Snímek je nejen o hledání sebe sama (a jak se s tím naučit žít), ale také o tom, jak nás formuje okolí, a že z některých ran se možná nikdy nevzpamatujeme. Moonlight je sice dobrý film, ale nedá se doporučit každému. Záleží na vnímavosti diváka. Někoho se nemusí vůbec dotknout, ale taky v nás může vzbudit hlubokou lítost nad Chironem a donutit nás přemýšlet, kde končíme my a kde začíná představa společnosti o nás.

V první kapitole je Chiron, zvaný Little (Alex R. Hibbert), šikanované, osamělé a citlivé dítě, které teprve pomalu zjišťuje, proč je jeho máma (Naomie Harris) trošku zvláštní, co jsou to drogy, proč se mu spolužáci posmívají. Získává útočiště díky náhodnému setkání s Juanem (Mahershala Ali), který představuje úžasnou postavu, navíc výborně zahranou, ale bohužel se na plátně moc neohřeje. Je náhradou za otce a hlavním mužským vzorem: s krásným domem, autem a milou partnerkou Teresou (Janelle Monáe, více známá jako zpěvačka), ale zároveň jeho práce drogového dealera dělá z lidí trosky jako z Chironovy matky. Jedna z nejlepších scén přichází, když Juan učí chlapce plavat, a voda ho symbolicky na chvíli povznáší nad bolest a problémy.

Chiron se ocitá na střední škole, tentokrát ho ztvárňuje Ashton Sanders. Matka už drogám propadla úplně, jedinou oporu mu poskytuje Teresa a kamarád z dětství Kevin (Jharrel Jerome). Z traileru se může zdát, že bude ve filmu hodně násilí. Takových momentů moc není, ale jestli ano, pak právě v prostřední části, kdy se Chiron potýká s ještě hmatatelnější nenávistí od spolužáků, protože jeho slabost pro stejné pohlaví je mnohem zřejmější. Víc než o zjevné násilí jde v celém snímku o celkovou hutnou atmosféru osamocení, o hledání sebe sama v prostředí, které neodpouští odlišnost.

Moonlight je více o pocitech než o ději.Ve třetí kapitole poznáváme zdánlivě úplně jiného člověka. Chiron (Trevante Rhodes) je dospělý, „namakaný“ a nekompromisní dealer drog, ze kterého má respekt celé okolí. Po chvíli v něm ale poznáváme tu stejnou osobu. Vidíme stejného osamělého a citlivého kluka, který si kolem sebe postavil zeď tak vysokou, aby přes ni nikdo neviděl a už mu nemohl ublížit. Díky tomuto rozporu je závěrečná část snad nejdojemnější. Chiron je konečně v bezpečí, a tak se vrací ke svému největšímu vnitřnímu konfliktu a hledá odpovědi na stále bolestivé otázky u dvou nejdůležitějších osob svého života. Zda se dočká katarze, to už je ponecháno na divákovi.

Moonlight je více o pocitech než o ději, jde o silnou výpověď, proč se z nás někdy stává někdo, kým vlastně nejsme, nebo nechceme být. Kvalita zpracování je nepopiratelná, ať už jde o barvy, hudbu, kameru… Někdy nám režie nabízí poetiku a jindy surovost. Snímku se daří udržet si stejnou atmosféru, i když se dvakrát posuneme v čase a změní se herci ztvárňující hlavní postavu (a Kevina). Každý Chiron je fyzicky jiný, ale z každého cítíme bolest a uzavřenost. Většina hereckých výkonů je skutečně obdivuhodná a bude ve vás rezonovat ještě nějakou dobu.

Někoho náročný snímek o přetrvávajícím vnitřním boji asi neosloví, čeká nás spousta mlčení a spíše napětí „ve vzduchu“, které prostě buď cítíte, nebo vás bude nudit. Chirona je nám sice líto a víme, že trpí, a prožíváme s ním intenzivně všechny silné momenty, ale nemůžeme si k němu moc vybudovat pouto, protože vlastně není moc zajímavou postavou, spíše jen obětí okol(nost)í.

Režisér Barry Jenkins přináší do kin celkem nevídaný úkaz. Na jednu stranu film, který se tváří jako prvoplánový tah na Oscary, ovšem na straně druhé jde o snímek náročný, ve kterém musíme mnohem víc cítit než vidět. A to určitě není pro každého. Dobrá zpráva je, že se točí a oceňují i filmy, které slouží také k jiným věcem než k zábavě. Dává nám to naději na hlubší filmové zážitky do budoucna.

Možná si řeknete, že vidět snímek o šikanovaném černochovi, který se potýká se svou homosexualitou i s drogovým prostředím, není nic pro vás, i kdyby byl sebelíp natočený. Jenže si vás hlavní postava nějakým zvláštním způsobem získá, přestože s ní třeba nemáte nic společného. Prostě jen proto, že je to lidská bytost, která se snaží přežít v dnešním světě, jak nejlépe umí. Jako my všichni.
 
 

Život v Miami není zase taková pohoda.


 
 

Janelle Monáe tu sice nezazpívá, ale představuje jednoho z mála dobrých lidí v Chironově životě.


 
 

Kamera nás v každé situaci umí vtáhnout do děje.


 
 

75%

Moonlight

Možná si řeknete, že vidět snímek o šikanovaném černochovi, který se potýká se svou homosexualitou i s drogovým prostředím, není nic pro vás, i kdyby byl sebelíp natočený. Jenže si vás hlavní postava nějakým zvláštním způsobem získá, přestože s ní třeba nemáte nic společného. Prostě jen proto, že je to lidská bytost, která se snaží přežít v dnešním světě, jak nejlépe umí. Jako my všichni.

  • Hodnocení

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací