„Opravdu se snažím, ale jeho obličej mi mizí před očima jako by byl z cukru.“
Válečné melodrama začíná roku 1939, kdy se Československo dostane pod nadvládu nacistického Německa. Pár vlastenců se nenechá zastrašit a přidá se k odboji, mezi nimi i švagrové Jindřich (Martin Finger) a Otto (Jiří Macháček). Jenže gestapo má informátory všude, muže zatkne a zanedlouho je pošle do vězení daleko od manželek, a právě narozených dětí. Jindřichova Vilma (Aňa Geislerová) s dcerou Danielkou (Josefína Marková), Ottova Ela (Gabriela Míčová) se synem Karlíkem (Samuel Budiman) a jejich třetí sestra Bedřiška (Klára Melíšková) zůstanou na všechno sami.
Jak by si mohli vyznat lásku?Naštěstí se o neúplnou rodinu stará laskavý lékař Jiří (Ondřej Sokol), který kamarádům s protistátní činností také pomáhal a gestapu unikl jen o kousek. Přináší zásoby těžko dostupného jídla, čte dětem pohádky před spaním, rád kterékoliv z žen poradí. S ním se stávají úmorné válečné dny o něco jednodušší. Chtě nechtě se během šesti let, po které zuří 2. světová válka, vytvoří mezi všemi silná pouta. S Vilmou je to ale pro Jiřího jiné než s ostatními, oba cosi cítí, ale bojí si to přiznat. Jak by si mohli vyznat lásku? Nebo Jindřichova smrt vše mění a už nemusí dál skrývat to, co stejně všichni vidí?
Sehrané duo režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského považují čeští filmoví fanoušci za sázku na jistotu. Spolu se silnou marketingovou kampaní se asi nikdo neubránil vysokým očekáváním. A to se prvnímu dílu trilogie Zahradnictví vymstilo. Celkem slušný rozjezd přeruší nicneříkající středová část ukazující výjevy všedního dne, kde probíhající válku připomenou jen občasné povzdechy a modlitby nad nepřítomnými manžely (plus jedno ukrytí proti náletům). Ke konci přijde velký zvrat a následně trochu rozpačitý závěr, finální scéna sdělující další osudy Jiřího totiž nikoho moc nedojme. Přesto (nebo právě proto), že byl nejvíce vidět a dostal nejvíce času na to, aby si získal divákovu náklonnost.
Navíc je na první zhlédnutí obtížné orientovat se ve všech příbuzenských vztazích, které se více vysvětlí přibližně v polovině filmu. Ústřední dvojice Jiří-Vilma je jasná, ale kdo jsou všichni ti lidé v zahradnictví? Více než dvouhodinovému příběhu by neuškodilo zjednodušení a sestříhání do kratší podoby. Ze tří celovečerních filmů se tak mohl stát po vzoru Quentina Tarantina příjemný povídkový snímek.
Pár nepochopitelných věcí (scéna vojáka jezdícího na koni v domě, sama funkcionalistická vila stojící kus za městem, použití ozvěn a roztřesené kamery z ruky aj.) vyvažuje především výprava a herci. O tom, na kolik se do tohoto typu filmu hodí Ondřej Sokol nebo Jiří Macháček by se dalo polemizovat, ale Sokol se popasoval s hlavní rolí obstojně. Aňa Geislerová jako citově rozpolcená Vilma i další dvě dámy předvádí standardně dobrý výkon, dětští herci ovšem do Rodinného přítele vnáší jiskru. Uvolněné a roztomilé okamžiky střídají ty smutné. U srdce bodne například ve chvíli, kdy Danielka přijme zprávu o otcově smrti téměř bez emocí. Tátu nikdy nezažila, a tudíž nemůže vědět, co ztratila. I to je odkaz války.
Historické drama originálně pojednává o rodičích a dětech, o ztrátě, o morálním dilematu, o pocitu viny. Nedá se mu upřít řemeslná propracovanost založená na bohatých zkušenostech autorů, chytlavá hudba proslavená Voskovcem a Werichem, elegantní dobové kostýmy od Kataríny Štrbové Bielikové a velmi dobré herecké výkony dětských i většiny dospělých herců. Milé je také to, že Petr Jarchovský napsal příběh na motivy skutečných rodinných vzpomínek a trilogie volně navazuje na kultovní Pelíšky. Dojem trochu kazí příliš zdlouhavý děj a nepřehlednost. Zahradnictví: Rodinný přítel není žádná katastrofa, ale v rámci filmografie zmíněné tvůrčí dvojice patří k tomu slabšímu. Na druhou stranu, těžko soudit bez dalších dvou dílů, které poskytnou odstup a ucelenější pohled.
Odbojáři musí počítat s tím, že jim každým dnem na dveře zaklepe nekompromisní gestapo.
Vánoce dovolí aspoň na chvíli zapomenout na válečné útrapy.
Ještě, že zůstal Jiří, který nahrazuje ztracené otce, manžely a bratry.
Zahradnictví: Rodinný přítel
Historické drama originálně pojednává o rodičích a dětech, o ztrátě, o morálním dilematu, o pocitu viny. Nedá se mu upřít řemeslná propracovanost založená na bohatých zkušenostech autorů, chytlavá hudba proslavená Voskovcem a Werichem, elegantní dobové kostýmy od Kataríny Štrbové Bielikové a velmi dobré herecké výkony dětských i většiny dospělých herců. Milé je také to, že Petr Jarchovský napsal příběh na motivy skutečných rodinných vzpomínek a trilogie volně navazuje na kultovní Pelíšky. Dojem trochu kazí příliš zdlouhavý děj a nepřehlednost. Zahradnictví: Rodinný přítel není žádná katastrofa, ale v rámci filmografie zmíněné tvůrčí dvojice patří k tomu slabšímu. Na druhou stranu, těžko soudit bez dalších dvou dílů, které poskytnou odstup a ucelenější pohled.
- Hodnocení