Hermiona tentokrát čaruje s lidským soukromím.
Uběhlo jen pár měsíců a do kin se přiřítila další adaptace knihy Davea Eggerse s Tomem Hanksem v čele. Po nepříliš výrazném Hologramu pro krále přichází snímek, kde září i další hollywoodská hvězda, Emma Watson. Její hrdinka Mae má práci, která ji nebaví, nemocného tátu a spoustu nevyužitého potenciálu. Až do chvíle, kdy se díky kamarádce Annie (Karen Gillan) dostane do „nejlepší firmy na světě“, která vynalézá nové technologie. Práce sama o sobě není moc zajímavá, ale celý koncept ano. Pracovníci žijí jako komunita, v kampusu bydlí, mají tam veškerou zábavu a… neustálý dohled.
Pokud totiž nechcete se světem sdílet každý moment svého života, nemůžete být pro okolí důvěryhodní, nebo ano? Do potíží nás přivádí jen naše tajemství. Aspoň těmito myšlenkami se nechá zmanipulovat Mae a stane se průkopnicí v tomto dobrovolném zahození soukromí, s kamerou neustále připevněnou na sobě. Film se odehrává v blízké budoucnosti, ale není to jedno z těch sci-fi, se kterými se nedokážeme vůbec ztotožnit.
Mae je ale poněkud rozporuplná hrdinka.Mae je ale poněkud rozporuplná hrdinka. Zezačátku vypadá cílevědomě a chytře, později nad jejím počínáním jen kroutíme hlavou. Někdy s ní prostě nemůžeme souhlasit, občas nevíme, jestli skutečně věří tomu, co dělá, nebo proč to dělá. Její postava nemá hloubku, vývoj, ani neznáme její názory. Kvůli povrchním vztahům s kolegy zpřetrhá všechna dosavadní pouta a nechá se semlít konceptem sdílení, i když někdy je zase evidentně rozhozená některými vynálezy nebo nápady spoluzakladatelů společnosti (jedním z nich je Tom Hanks). Chvilku jsme s ní na jedné lodi, v následující chvíli se radši vrháme přes palubu.
Výkon Hankse je minimalizován na pár jeho inovativních přednášek k zaměstnancům, kdy máme dojem, že sledujeme Stevea Jobse nebo TED. I když je příjemné, když Tom občas dostane příležitost ukázat jinou než dobráckou stránku, na to je ovšem postava napsaná příliš povrchně. Ale ani další vedlejší role nemají moc prostoru či větší význam. Snaží se sice Mae různě směřovat, ale nikam to nevede. Postava Tye (John Boyega) je prvoplánová a na scéně se objevuje jen když se to hodí, aniž by dokázala děj někam posunout. Zároveň je zvláštní, že Ty sám musí mít velký vliv (evidentně i schopnosti) a neví, co si počít. Bohužel už v poslední roli zde uvidíme Billa Paxtona.
Technologie umí životy zachraňovat i ničit, záleží na nás, jakou moc jí dáme. A vidíme zde pár příkladů, jak to může dopadnout, pokud je ta moc velká. Snímek se pokouší nás donutit přemýšlet, ale vůbec se mu to nedaří. Chybí nám napětí, zvraty, nebo skutečný pocit nějakého ohrožení (ať už hrdinky nebo společnosti). Na sci-fi je snímek v určitém ohledu příliš blízký realitě, na thriller postrádá napětí.
Když se po zhlédnutí zamyslíte, zda vám film vnukl nějakou zásadní myšlenku, tak opravdu jen těžko. Nepřinesl nic nového, a ani to málo nedokáže podat napínavým způsobem. Hlavní hrdinka je snadno manipulovatelná, přitom nás nikdy moc nezajímá. Postavy jsou plytké a bez vývoje, hlavní „zloduch“ je sympatický Tom „Forrest Gump“ Hanks, který v nás nikdy neprobudí špetku strachu. Nebo je zloduch technologie? Nebo nikdo, protože jsme stejně hloupí jako Mae a sdílíme fotky svých snídaní? Snímku se nedaří sdělit mnoho a vlastně se tam nic neděje, i když by si to divák moc přál.
Zamýšlet se nad tím, jak nás ovlivňuje či ohrožuje neustálé sdílení našeho soukromí, je určitě důležité a aktuální téma. Ale v tomto provedení také nesmírně nezajímavé. The Circle nedokáže předat žádnou zásadní informaci, ani přes počet talentovaných herců. Přináší otázky, které jsou dávno jasné každému se selským rozumem, navíc nepřekvapivou formou, a děj se bezcílně motá v kruhu.
Vše má někde svůj začátek.
Jak už je to dlouho, co jsem kontrovala svůj profil?
Nemá v tom prsty i Vyvítekdo?
The Circle
Zamýšlet se nad tím, jak nás ovlivňuje či ohrožuje neustálé sdílení našeho soukromí, je určitě důležité a aktuální téma. Ale v tomto provedení také nesmírně nezajímavé. The Circle nedokáže předat žádnou zásadní informaci, ani přes počet talentovaných herců. Přináší otázky, které jsou dávno jasné každému se selským rozumem, navíc nepřekvapivou formou, a děj se bezcílně motá v kruhu.
- Hodnocení