Recenze: Ewa Farna 10: Neznámá známá

Hudební dokument o mladé hvězdě je zajímavý, ale ne přelomový.
 
 
 
Populární zpěvačka Ewa Farna, která boduje u nás i v Polsku, se rozhodla provést fanoušky svou prozatímní kariérou, která navzdory jejímu nízkému věku trvá už deset let. Původně byl projekt soustředěn na její loňský koncert ve Foru Karlín, který byl dosud největším a symbolizoval její vývoj jak muzikantský, tak lidský. Z holčičky s rovnátky se stala ostřílená muzikantka, která se nebojí usadit ani za bicí. Jenže několik měsíců před touto velkou show se Ewa rozhodla osamostatnit ještě více a rozvázala spolupráci se svým objevitelem a manažerem Leškem Wronkou.

Tím pádem jí celá organizace koncertu spadla do klína a zpěvačka se ujala také produkce a režie večera. Jak je řečeno v dokumentu, starala se i o takové detaily, o které by se interpret pro vlastní pohodu vůbec starat neměl. A tak se dokument dost zdramatizoval. Což je jedině dobře, protože Ewa je slušně vychovaná a věřící mladá žena, kolem které se to nikdy nehemžilo skandály s drogami, alkoholem, nevhodnými milenci a podobně.

Bulvár může řešit maximálně rozměry jejího pozadí, což dokáže Ewa s úsměvem vtipně komentovat. Je příjemné, když má někdo sílu a drzost někoho „setřít“, místo aby s nacvičeným úsměvem snášel nepatřičné komentáře novinářů a rádoby fanoušků. Vadí jí, když není brána jako umělkyně, ale celebrita, tedy když ji někdo srovnává třeba s hvězdičkami reality show, které nic nedokázaly.

Dočkáme se hovorů o víře, výchově, srovnání české a polské scény. Zajímavé je se dozvědět, že v jedné zemi se stal singl hitem, kdežto u posluchačů za hranicemi propadne a naopak. Nechybí názory hudebních kritiků, spoluhráčů, kolegů z branže.

Film je určen Ewiným příznivcům.Film je určen Ewiným příznivcům, asi nemá cenu doporučovat snímek o její osobnosti někomu, koho její tvorba vůbec neoslovuje. I neutrální divák ovšem musí uznat, že odvádí kus práce a jak je neustále zdůrazňováno, její profese nesestává z pouhých 90 minut strávených na pódiu. Klade důraz na to, aby její názory zazněly v patřičném kontextu, který považuje za zásadní pro jejich pochopení. Ukazuje nám, kolik času tráví na cestách, při pilování choreografií, přípravě koncertu, dolaďování osvětlení, vymýšlení kostýmů. Při tom všem plynule střídá češtinu a polštinu.

Farna produkovala nejen svůj koncert, ale i tento dokument, nechá nás proto nahlédnout jen tam, kam chce. I na konci tedy zůstane neznámou známou osobností. Ostatně je taky jen normální člověk, který si chce s rodinou v klidu zajít na oběd. Přesto dojde i na slzy, ať už ze stresu před koncertem, nebo při vzpomínce na mentora Leška Wronku, se kterým se vztahy dosud neurovnaly.

Nepochybně jsou zajímavější pasáže, kdy je Ewa ve svém živlu a nemluví přímo na kameru, pak ji vyjadřovací schopnosti trochu zrazují, i obsah sdělení pokulhává. Mnohem více dokáže vyjádřit hudbou, svou profesní kariéru tedy zvolila bezpochyby správně.

Ewu Farnou neobklopují skandály, proto od filmu nemůžeme čekat moc drama. Jako sonda do života profesionální muzikantky na české scéně je to ovšem snímek zajímavý. Z dokumentu číší především snaha vydobýt si respekt. A i když Farna nemusí být každému po chuti, velká píle i talent se jí upřít nedají.