Recenze: 7 životů / Seven Sisters

Naprostá povinnost pro fanoušky Noomi Rapace: tady ji uvidíme sedmkrát!
 
 
 
Sedm životů je jedním z filmů, které si pohrávají se zneklidňující vizí blízké budoucnosti. Sci-fi thrillery staví zápletky na útocích mimozemšťanů, přírodních katastrofách, nebezpečných epidemiích. Tady se ocitneme ve světě, kde naši budoucnost zásadně ohrožuje přelidnění. A s tím se musí něco dělat. Proto je realizována politika jednoho dítěte: nejstarší potomek má právo na normální život, ale jeho sourozenec bude doslova uložen k ledu, než nadejde doba, kdy naše planeta takové množství lidí unese a uživí. Sourozenec je tedy nejděsivější slovo, které můžeme v této době uslyšet.  

Willem Dafoe hraje ztrápeného otce, pana Settmana, kterému se dcera roky neozvala. Až v momentě, kdy byla těhotná. Následně porodila sedm identických děvčátek (není třeba chytat se za hlavu, je to vysvětleno vlivem geneticky modifikovaných potravin) a zemřela. Settman musí tyto holčičky, pojmenované po dnech v týdnu, dokonale vychovat tak, aby se svět nedozvěděl o jejich existenci. Okolí je musí považovat za jednu osobu. Představa, jak by zvládl někdo sám péči o sedm miminek a nezbláznil se z toho, je poněkud úsměvná, ale svižný začátek nám nedovolí na to myslet.

Když děvčátka vyrostou, mohou chodit mezi lidi. Vždy ale jen jedna: právě v ten den, který se shoduje s jejím jménem. Večer sdílí všechny své poznatky a nově nabyté vzpomínky. V dospělosti je všechny představuje Noomi Rapace, která se tu mohla vyřádit. Hraje zamlklou intelektuálku, nebojácnou drsňačku i sexy pařmenku. Ne každá sestra má dostatek prostoru, ale s tím si vývoj děje poradí. Každá dívka má především jinou povahu, sny, a je v odlišné míře závislá na ostatních. To se plně projeví jednoho nešťastného večera, kdy se Pondělí nevrátí domů. Sourozenci se teď musí rozhodnout, zda riskovat pro záchranu jedné sestry i životy všech ostatních.

Snímek má poměrně zajímavý děj, ale samotné zpracování začíná být postupně slabší a slabší.Snímek má poměrně zajímavý děj, ale samotné zpracování začíná být postupně slabší a slabší. V mnoha momentech nám je jasné, že prostě nejde o klasickou velkou produkci. I když se zde kromě bezpochyby kvalitní Noomi mihne i Dafoe a Glenn Close, v jejich podání vynikne kýčovitost dialogů a scénář “šustí papírem”. Stejně tak přítomnost hereckých hvězd podtrhne amatérismus komparzu, který často buď přehrává, nebo vůbec neví, co si počít, i když hraje profesionální ochranku. Některé bojové scény jsou trošku moc brutální a nezapadají do celkového pojetí snímku. Vše působí trochu přitažené za vlasy a k závěru už se jen kupí nepovedené scény. Přesto celkový dojem z filmu zůstává spíše pozitivní, protože nějaké to překvapení se sem tam objeví, a kvalitní obsazení zachrání hodně.

Sedm sester, které ztvárňuje Noomi Rapace, nežije sedm životů, naopak sdílí jen jeden. A to je ve světě, který nepřeje sourozencům, docela problém. U zajímavého snímku už bohužel asi nezbyly peníze na propracovanější scénář, přítomnost pár hereckých hvězd tento fakt jen podtrhne. Závěr už je takřka úsměvný. Nemůžeme sice od Sedmi životů očekávat hloubku, ale zábavu celkem ano, a to nám díky poutavému námětu poskytne.
 
 

Je obdivuhodné, že navzdory výchově 7 dívek má dědeček jen pár šedin.

Glenn Close v roli futuristické zlé královny.

„Myslíš, že by mi taky slušela blond?“