Recenze: Přání k mání

Je tu k mání jedna pěkná pohádka!
 
 
 
Zběsilé předvánoční období, kdy promrzlí sháníme mezi davy lidí ty nejlepší dárky pro naše bližní, si můžeme zpříjemnit mnoha způsoby. Zajít si na punč nebo svařák, péct a mlsat cukroví, odreagovat se na horách. Ale také můžeme vyrazit s rodinou do kina. K tomu nám dává příležitost nová česká pohádka, která nás zavede do světa hodně podobného tomu našemu, ale přece jen s trochu větší dávkou fantazie.

Hlavním hrdinou je dospívající Albert (Filip Antonio), slušňák a poctivý kluk. Jeho rodiči jsou varietní kouzelníci v podání Martina Myšičky a Jitky Čvančarové, jejíž postava miluje nejen svou rodinu, ale také sladké dobroty. Vynalézavě si je schovává všude možně, hůř se pak ale schovávají kila navíc. Když už se nevleze do většiny kostýmů na představení, je načase sehnat panu kouzelníkovi novou asistentku. A které manželce by se líbila sličná, mladá a štíhlá blondýna na scéně? Albert tedy přihlíží rodičovským hádkám, které jsou naštěstí v rozverném a zábavném tónu.

Ostatně on má své vlastní problémy s láskou. Líbí se mu o rok starší Johana, sestra jeho nejlepšího kamaráda Emana. Většinu času tedy nechápeme proč, vzhledem k tomu, že se chová dost nepříjemně. Ale v téhle pohádce má naštěstí většina postav ve skrytu dobré srdce, a tak si i “Žoán” nakonec získá naše sympatie. Také ona s Emanem má povedené rodiče. Hrabivý simulant v podání Jana Vondráčka je zábavný v každé scéně a jeho účes ve stylu “přehazovačky” je perfektní. Zpovzdálí mu přihrává Simona Babčáková, jejíž postava žije ve vlastním světě, ostatně není divu, vedle takového manžela.

Celá zápletka se točí kolem přání od kouzelného dědečka.Celá zápletka se točí kolem přání od kouzelného dědečka. To získá Albert se svými kamarády za dobrý skutek a jako jediný ho díky rozvaze nevyplýtvá. Bohužel mu vzápětí začne každý nadbíhat, aby kouzlo využil právě v jeho prospěch. Albert ovšem zastává názor, že si můžeme všechno štěstí zasloužit prací a šikovností a žádná kouzla k tomu nepotřebujeme. Jak se mu s tímto přístupem povede?
Stylizovaná pohádka v režii Víta Karase se povedla především atmosférou a prostředím. Kouzelnický byt, ve kterém Albert žije, lázeňské město s vánoční výzdobou, hausbót, opuštěný lunapark, s tím vším si tvůrci vyhráli a využili je naplno. Lehce otravné je snad jen neustálé objevování se podivné nadzemky, připomínající horskou dráhu, která je, zdá se, běžným dopravním prostředkem v městečku, ale pokaždé se jen mihne v záběru a hrdinové se v ní nikdy nesvezou. Co se týče příběhu, ten je malinko slabší. Pohádka si pohrává s mnoha tématy, takže se nenudíme, jenže dobrodružství dětských hrdinů bez problémů zastíní postavy dospělých, kdykoli se objeví na scéně.

Vít Karas nás vezme na výlet do půvabného městečka, kde nasajeme vánoční atmosféru a okouzlí nás tu příjemní hrdinové. Příběh i kulisy jsou netradiční, škoda jen, že je tu přehršel postav a ty vedlejší v nás vzbudí mnohem větší zájem než hlavní. Možná, že si na Přání k mání za pár let nevzpomeneme tak, jako na nějakou českou klasiku, ale za jedno pohodové podívání stojí.
 
 

Kluk se potatil a umí taky kouzlit.

Na svetr s norskými vzory prostě holky neletí.

Kouzelný dědeček nabízí 2+1 přání zdarma.