Recenze: Jak napálit banku / Vier gegen die Bank

Banka jim sebrala peníze, tak si je vezmou zpátky.
 
 
Neurotický boxer Chris, herec s opadající popularitou Petr a šílený marketingový specialista Max si léta šetřili peníze na své sny, na lepší budoucnost. Jednoho dne však bankovní ředitel Schumacher nechá jejich úspory úmyslně padnout na nulu, aby se zbavil neschopného investičního poradce Tobiase. Všichni čtyři muži se tak ocitají v nepříjemné situaci a východisko se zdá být jen jedno, musí vyloupit banku a své úspory si od ní vzít.

Postavy se vzájemně neznají, spojí je až motiv zmizelých úspor.Zdá se vám to poněkud povědomé? Zní to trochu jako premisa Dannyho parťáku. Německá verze propracované vloupačky však překvapivě baví. Režisér Wolfgang Petersen si pro diváky připravil poměrně záživnou podívanou, u které se nenudíme. I když námět je poněkud neoriginální a trochu ohraný (Dannyho parťáci, Loganovi parťáci, Loupež ve velkém stylu apod.), tak Petersen dokázal přijít i s něčím novým. Ve výše jmenovaných snímcích se vždy jedná o skupinu postav, které se už mezi sebou znají z dřívějška, v Jak napálit banku je tomu však jinak. Postavy se vzájemně neznají, spojí je až motiv zmizelých úspor. A právě díky tomu mají mezi sebou tak dobrou dynamiku.

Ta funguje hlavně díky výkonům herců, kteří si pohráli se svými postavami. Nejznámější z nich je nejspíš Til Schweiger, který zde ztvárňuje boxera Chrise. Ten jedná neuváženě, je chaotický a všem by hned nejraději jednu ubalil. A právě tyto jeho vlastnosti Schweiger ve svém výkonu zdůrazňuje a hraje si s nimi, čímž vytváří napětí mezi postavami. Zkrátka role neomaleného stárnoucího boxera mu sedla daleko více, než jeho typické role „hrdinů“ ve snímcích z jeho vlastní produkce. Ovšem nejvýraznější výkon podává Matthias Schweighöfer coby Max, nejmladší člen skupiny. Jeho Max je excentrický a nejnápaditější. Už ve svém úvodním monologu nám Schweighöfer ukáže své herecké schopnosti a předvede pořádnou show, kdy se coby Max nechá vyhodit z práce. Kvalitní výkon podává i Michael Bully Herbig coby úzkostlivý Tobias. V neposlední řadě je tu pak Jan Josef Liefers v roli herce Petra. U něj je snad jen nutno podotknou, že se neskutečně podobá Robertu Downeymu jr., věřte, že po dobu celého snímku nebudete schopni myslet na nic jiného.

Kromě výrazné ústřední čtveřice, stojí za zmínku i hudební doprovod, o který se postaral Enis Rotthoff. Soundtrack je hravý, baví a zaujme. Navíc dobře podtrhává absurditu celého děje. Rotthoff si pohrál s ústřední znělkou, která působí jako jakási pocta špionážním filmům, což zvýrazňuje motiv celého příběhu.

Dohromady Jak napálit banku však nepřináší nic nového. Nejde o nic převratného. Vždyť koneckonců je to celé remake stejnojmenného Petersenova snímku z roku 1976. Ale to nevadí, režisér totiž nabízí svěží pohled na příběh se sympatickým obsazením a poutavým soundtrackem. Jak napálit banku sice nějak příliš nenadchne, ale za to příjemně pobaví. Hledáte-li podívanou, u které můžete vypnout a odpočinout si, tak Jak napálit banku může být ta správná volba.
 
 

Takhle si vyrazíš akorát rameno…

98, 99, 100… jo, to už by asi mohlo stačit.

Sakra, zapomněl jsem si tam mobil…