Vytoužený život pro ně znamená překračovat hranice.
Do kin přichází snímek, který pro letošní rok vybralo hlasování sta filmových fanoušků. Německý režisér íránského původu Ali Soozandeh zpracoval svoje postřehy a úvahy o životě několika mladých Íránců. Jak název napovídá, Teheránská tabu se věnují aspektům žití v blízkovýchodní metropoli, které nejsou na první pohled a z doslechu zřejmé a známé. Tři ženy a jeden muž, kapitoly jejichž života uvidíme, se potýkají nelehkými problémy. Mnoho věcí je v Teheránu nelegálních, ženám není souzena svoboda, nýbrž závislost na manželovi, a proto se hrdinové snímku často uchylují k životu v „podzemí“. Kluby, sex, drogy a alkohol, to není Amerika 90. let nýbrž současné hlavní město Íránu.
Jelikož je režisér také animátorem, rozhodl se využít takzvanou metodu rotoskopie.Přirozeně se snímek nemohl natáčet v konzervativním Teheránu, a Soozandehovi nepřišly vhodné ani náhražky města například v Jordánsku. Jelikož je režisér také animátorem, rozhodl se využít takzvanou metodu rotoskopie, kdy animátor překresluje filmové rámečky obsahující hranou stopáž. Celé originální zpracování dodalo snímku na zvláštnosti, v až komiksové animaci dýchá přízrak smutné reality. Úvodní scéna, ve které si prostitutka vezme do práce svého syna, mrazí a ani následující vývoj filmu nás neodvede od myšlenky na zcela jiný svět, než ve kterém si spokojeně žijeme my.
Nelze ani opomenout herce, kteří sice působí kresleným dojmem, ale role si skutečně zahráli, a navíc velmi dobře. Arash Marandi, Alireza Bayram, Siir Eloglu nebo Hasan Ali Mete. Všichni jsou to pro nás poměrně neznámí němečtí herci blízkovýchodního původu, dokonce ani v Německu nebyli příliš proslavení, což se ovšem díky Soozandehovu snímku může změnit. Nepochybně podali slušné výkony, individuálnímu zazáření ovšem právě metoda ztvárnění příliš neprospěla, rotoskopie nenabízí tolik emocí a výrazů očí, které bychom si u tak hlubokých postav přáli vidět.
Teheránská tabu se pyšní bezpochyby originálním námětem i zpracováním animační metodou rotoskopie, která okořenila i český snímek Alois Nebel. Animace ubírá filmu na reálnosti jen nepatrně, a proto jsou tabu vskutku nevšedním zážitkem, ve kterém nahlédneme na odvrácenou stranu íránské metropole Teheránu a zjistíme, že bez ohledu na zemi, ve které se mladá generace narodila, touží vždy po podobných věcech. Ovšem ty sny, které Evropané neshledávají žádným problémem, jsou v Íránu často velmi těžko dosažitelné. Divácké hlasování zvolilo i pro letošní rok zajímavý film, který se díky němu dostane do českých kin. Teheránská tabu jsou poměrně napínavé povídky o životě, a hlavně přinášejí do světa kinematografie opět něco nového.
Lentilku?
To je moje setra, vážně.
Vrať mi moje oblečení prosím.
Teheránská tabu / Tehran Taboo
Teheránská tabu se pyšní bezpochyby originálním námětem i zpracováním animační metodou rotoskopie, která okořenila i český snímek Alois Nebel. Animace ubírá filmu na reálnosti jen nepatrně, a proto jsou tabu vskutku nevšedním zážitkem, ve kterém nahlédneme na odvrácenou stranu íránské metropole Teheránu a zjistíme, že bez ohledu na zemi, ve které se mladá generace narodila, touží vždy po podobných věcech. Ovšem ty sny, které Evropané neshledávají žádným problémem, jsou v Íránu často velmi těžko dosažitelné. Divácké hlasování zvolilo i pro letošní rok zajímavý film, který se díky němu dostane do českých kin. Teheránská tabu jsou poměrně napínavé povídky o životě, a hlavně přinášejí do světa kinematografie opět něco nového.
- Hodnocení