Recenze: Dívka v pavoučí síti / The Girl in the Spider’s Web

Lisbeth zachrání celý svět, jen tenhle film ne.
 
 
Před pár lety se světem s velkým úspěchem prohnala knižní trilogie Milénium Stiega Larssona, která se dočkala zfilmování v severské koprodukci a první díl také v USA. S Larssonovou smrtí ale dobrodružství hackerky Lisbeth Salanderové neskončilo, protože práva pokračovat s jejím příběhem získal spisovatel David Lagercrantz. Na základě jeho knihy se tak vydáme do Stockholmu, abychom zjistili, co Lisbeth (Claire Foy) provádí pár let od posledního dobrodružství.

Její největší zábavou se stalo mučení a okrádání mužů, kteří terorizují svoje manželky. Takový trochu Robin Hood, kdyby dával svým nepřátelům taserem do rozkroku. Čeká ji ale o něco náročnější úkol, na jehož úspěchu závisí mír na celém světě. Najme si ji programátor Frans Balder (Stephen Merchant), aby pro něj od NSA ukradla jeho program Firefall, který v nesprávných rukách může představovat hrozbu pro celý svět. Jenže které ruce jsou správné?

Neohrožená a geniální hrdinka sice program získá, ale je vzápětí napadena brutálním gangem, který si říká Pavouci. A Firefall je ten tam. Na pomoc při hledání si přizve dávného parťáka, Mikaela Blomkvista (Sverrir Gudnason), který po ní zatím celou dobu tesknil. Společně musí ochránit malého chlapce a odhalit, kdo stojí za zločineckou organizací Pavouků. K Lisbethinu nemilému překvapení půjde o někoho z její minulosti, takže bude muset otevřít staré rány, které už nepůjdou slepit sekundovým lepidlem jako její zranění na zádech.

Příběh je trochu banální a soustředí se především na akci a Lisbethin brilantní mozek.Příběh je trochu banální a soustředí se především na akci a Lisbethin brilantní mozek. Což nemusí být nutně špatně, ale od Larssona jsme byli zvyklí na více psychologie. Výrazné předchozí představitelky Lisbeth, Noomi Rapace a Rooney Mara, nasadily laťku dost vysoko, Claire Foy se popasovala se ctí s touto nelehkou úlohou. Pod taktovkou režiséra Alvareze působí jako nezničitelná superhrdinka, možná nám u ní schází více lidskosti a opravdovosti.

Ostatní postavy jsou nezajímavé, anebo zcela zanedbané: Gudnason už v kousku Borg/McEnroe skvěle uchopil minimalisticky se vyjadřujícího, uzavřeného, avšak komplikovaného hrdinu. Tady jako Blomkvist nemá skoro co na práci a působí spíše pateticky, jako někdo, koho musí Lisbeth pořád zachraňovat, navíc chemie mezi nimi nefunguje. Přímo ukrutná škoda je odbití postavy padoucha, respektive zlodušky, kterou ztvárnila úchvatná a uhrančivá Sylvia Hoeks, která dokázala diváky Blade Runnera 2049 přivrtat do sedačky jediným pohledem. Její Camilla ale zůstala jen jakýmsi přízrakem a hereččin potenciál nebyl vůbec využit. Zapamatujeme si leda její červený kostýmek a fakt, že umí na jehlách běhat ve sněhu. A její poslední dvě minuty na plátně už dojem nezachrání. Snímek zůstává lehce nadprůměrný, ale na své předchůdce plně nedosáhl.

Tento akční thriller je zajímavý možná tím, že hlavním hrdinou je žena. Bohužel detektivka s propracovaným příběhem to není a báječní herci zůstávají nevyužití. Pokud jste fanoušky akce, pak vás nové dobrodružství Lisbeth Salanderové může bavit, ale pokud máte radši rozplétání záhad, zvraty a perfektně vykreslené charaktery, pak vás asi neuspokojí film, kde většinu času prostě někdo něco/někoho hledá nebo před někým utíká. Na legendární sérii je to prostě málo.
 
 

Že by Červená Karkulka vyrostla?

Hlavní je zvolit si nenápadný dopravní prostředek.

Ženské za volantem…