Sněhurka / Mirror, Mirror – recenze

Zrcadlo, zrcadlo, už brzy se tě zeptám, kdo je na světě nejkrásnější.
 
 
Letos si v kinech dáme duel dvou Sněhurek. Jedna je akční, plná temna a druhá je dobrodružnou komedií s obřími trpaslíky. Dnes se podíváme na tu s veselým smajlíkem v pozadí.

Sněhurka, dříve Zrcadlo, zrcadlo (distributor se nakonec rozhodl pro přímočaré pojmenování), je opravdu zajímavým kouskem se spoustou bizarností. Již na první pohled je jasné, že hlavním úkolem filmu je pobavit a pohrát si co nejefektněji s vizuální stránkou. A to se mu i daří. Jak by také ne, když na režisérské křeslo usedl Tarsem Singh, který má na kontě snímky jako Cela, Pád a Válku Bohů.

Největší doménou této Sněhurky je Zlá královna (Julia Roberts). Určitě se mezi diváky najdou tací, kteří budou fandit jí. Vždyť taky hned v úvodu řekne, že to je její příběh, ne Sněhurčin. Bohužel, se to nakonec trochu zvrhne a dobro opět zvítězí nad zlem. Ale Julia si při natáčení s královnou doslova vyhrála a užila si ji. Je chytrá, smyslná, sofistikovaná, prohnaná a zahraná opravdu brilantně. Sněhurka v podání Lily Collins je sice krásná jako padlý sníh, ale zároveň i stejně unylá a nezajímavá. Přirovnat ji k roztomilé porcelánové panence je naprosto výstižné. To už je i princ (Armie Hammer) barvitější a záživnější postavou než ona. Zkrátka, královna tu hraje prim, a že v originálním názvu není ani zmínka o Sněhurce, má asi své opodstatnění.

Najdete tu též plno tradičních rekvizit z této pohádky předělaných originálním způsobem. Opravdu povedená je parta obřích trpaslíků, kteří loupí v temných lesích zpustlého království. Již v traileru jste mohli vidět tuto akční sedmičku v akci. Režisér je postavil na pérující chůdy a připravil tak pro diváky souboje ve stylu artistického čísla zpod zářivého, cirkusového šapitó. Ve vyprávění nechybí kouzelné zrcadlo (aby taky ano, když se podle něj jmenuje film), důkaz Sněhurčina skonu, polibek či otrávené jablko. Ale nic není prezentováno a do dobrodružství zakomponováno tak, jak jste zvyklí.

Nejdůležitější a nejmarkantnější ingredienci jsem zatím skoro nezmínila. Humor. Téměř ze všeho a z každé postavy si nová Sněhurka dělá legraci. Někdy se jedná o drobné narážky a vtípky, jindy se dočkáte doslova exploze, která je vlezná jak štěnice. Možná si budete říkat: „Není to už trochu moc?“ A je jen na vás, jak sami sobě odpovíte. Samozřejmě i zde, jako v každém druhém filmu, najdete množství logických kopanců, ale v záplavě audio-vizuálních vjemů je nebudete mít mnoho času řešit.

Sněhurka (Mirror, mirror) balancuje na hraně super komedie a průšvihu. Tento film patří k těm, jehož diváci se rozdělí na dva protichůdné tábory. Někteří ho budou vychvalovat a jiní hanit. K dobru si ale zajisté připíše Julii Roberts, vizuální stránku a originální nápady. Naopak například závěrečný výstup, který prořízne plátno jako blesk čisté nebe, bude táhnout hodnocení snímku směrem dolů. Do kterého táboru se zařadíte vy?
 

Pro krásu se musí trpět.

Který trpaslík se vám líbí nejvíc? Napoleon, Vlk nebo snad Grimm?

Zlá královna a králík.