Nezabíjí se tu posvátný jelen ani humr, ale umírá něčí naděje na lásku.
Tohle není žádné nudné historické drama pro úzkoprsé milovníky aristokratek v korzetech, nudících se u šálku čaje. Vlastně právě naopak, mezi zdmi přepychového paláce se odehrává lesbický sex, kachní závody a intriky na hraně života a smrti. Vše v dialozích ostrých jako břitva, podkresleno velmi temným humorem a znepokojivou hudbou, přičemž neobyčejnou atmosféru dotváří brilantní herecké výkony.
Hlavními postavami jsou královna Anna Stuartovna (Olivia Colman), kterou trápí dna stejně bolestivě jako pocit samoty. Její nálady se mění podobně často jako chce měnit daně. Možná je naivní, příliš poznamenaná ranami osudu, odtržená od reality, nerozhodná, ale stále hrdá. Její důvěrnice a milenka lady Sarah (Rachel Weisz) víceméně vládne místo emočně nestabilní Anny, a zatímco její manžel putuje do války s Francií, na královském dvoře se bude odehrávat válka úplně jiná.
Přijíždí totiž její sestřenice Abigail (Emma Stone), která byla vychovávána jako dáma, jenže vinou otce přišla o majetek a postavení. Nyní zoufale potřebuje práci. Asi doufala, že bahno, do kterého hned po příjezdu vypadne z kočáru, bude ta nejhorší věc, která se jí přihodí. Život obyčejné služky její ego ale zraňuje mnohem víc. Nikdo netouží po moci a penězích tolik, jako člověk, který je už jednou měl a pak ztratil. Jediným způsobem, jak si v 18. století v životě přilepšit, bylo využít k tomu někoho s lepším postavením, takže se vzápětí rozpoutá boj mezi Abigail a Sarah o královninu přízeň. Kdo nakonec bude Anninou favoritkou? A kdo tou vaší?
Herecké výkony jsou podmanivé, setkáme se s velmi výmluvnými výrazy i minimalistickými náznaky nespokojenosti.Všechny tři postavy jsou nevypočitatelné a nebezpečné. Budete jim fandit, pak se zhrozíte z jejich činů, budete se smát s nimi i jim, budete jimi pohrdat i litovat je. Herecké výkony jsou podmanivé, setkáme se s velmi výmluvnými výrazy i minimalistickými náznaky nespokojenosti. Olivia Colman dokáže s přehledem vyjádřit všechny vrtkavé nálady své postavy, mění se z bezmocné a opuštěné ženy na nepříčetnou saň. I zmatená královna je přece jen pořád královna, a tak se musí všichni okolo podřídit jejím umanutým příkazům. Rachel Weisz musí zpracovat svou postavu s o něco větší grácií a poněkud mužnějším způsobem, což také zvládá bravurně. Její sokyně v podání Emmy Stone dokáže oklamat každého, její velké oči umí být soucitné a vzápětí ledové, plné pohrdání. Muži jsou uvrženi do pozadí, přestože se sem tam snaží ovládat situaci, stejně nakonec skončí jako něčí loutky. Přesto dokáže vyniknout Nicholas Hoult a skoro si přejeme, aby měl více prostoru, jako bychom se nemohli nabažit jednoho skvělého hereckého výkonu za druhým.
Režisér Yorgos Lanthimos je dost specifický a divácky náročný, po Zabití posvátného jelena a Humrovi je ale film, který nám nyní servíruje, o dost stravitelnější. Zásluhu na tom má určitě scénář Deborah Davis, na kterém začala pracovat před více jak dvaceti lety, který pak dotáhl k dokonalosti Tony McNamara. Tento přímočařejší a podtextově ploší snímek bude pro Lanthimosovy fanoušky možná „slabota“ a zklamání, ale k filmu si snáz najde cestu širší publikum. Není to sice snímek pro konzervativní diváky, jenže obdivovatelé tohoto tvůrce by nejspíš očekávali něco bizarnějšího.
Čeká nás poutavá práce kamery, honosné prostory, fantastické kostýmy, drsné vtipy, úchylná zábava šlechty, rádoby gentlemanské rozhovory, které snadno přerostou v oplzlosti, a nespočet způsobů manipulace lidmi. Favoritka má hodně co nabídnout, bohužel ke konci ztrácí důraz a finále se spíše rozplyne do ztracena, než aby nám vyrazilo dech a plně nás uspokojilo.
Netradiční historické drama dokáže zaujmout i krutě pobavit, ale asi nás hluboce nezasáhne ani nepřiměje k přemýšlení. Je to taková Lanthimosova oddechovka, která však stále mezi běžnou filmovou tvorbou vyčnívá vysoko nad průměrem. Pokud máte rádi černý, avšak inteligentní humor, intriky, vypilované dialogy i precizní herecké výkony, ale nevadí vám, že nebudete muset nad filozofickým podtextem filmu přemýšlet ještě týdny po zhlédnutí, pak bude Favoritka nejspíš i vaší favoritkou.
„Přišel jste mě svést nebo znásilnit?“ – „Jsem gentleman.“ – „Ach, znásilnit tedy.“
Tohle není Cruela ze 101 dalmatinů.
„Konečně můžu přestat být na tebe milá.“
Favoritka / The Favourite
Netradiční historické drama dokáže zaujmout i krutě pobavit, ale asi nás hluboce nezasáhne ani nepřiměje k přemýšlení. Je to taková Lanthimosova oddechovka, která však stále mezi běžnou filmovou tvorbou vyčnívá vysoko nad průměrem. Pokud máte rádi černý, avšak inteligentní humor, intriky, vypilované dialogy i precizní herecké výkony, ale nevadí vám, že nebudete muset nad filozofickým podtextem filmu přemýšlet ještě týdny po zhlédnutí, pak bude Favoritka nejspíš i vaší favoritkou.
- Hodnocení