Sherlock Holmes – recenze

Sherlock Holmes je zpět a oblékl si staro-nový kabát.
 
 
Když se řekne Sherlock Holmes, představíte si postaršího pána, který se elegantně potuluje po ulicích Londýna, sbírá jednu stopu za druhou a přitom líně bafá z fajfky? Pokud s tímto obrazem v mysli půjdete do kina, budete velice překvapeni. Čtenáři knih sira Arthura Conana Doyla se ovšem zaradují. Konečně nás čeká Sherlock Holmes skoro takový, jakého můžeme vídat na stránkách jeho knižní předlohy. Individuum, které i několik dní nevyjde z pokoje, je nevyzpytatelný a když se nudí, nebrání se požití halucinogenních látek.

Irene Adler (Rachel McAdams) je skvělou Sherlockovou protivnicí a během okamžiku mu umí „dát na prdel“. Když jsou spolu na plátně, jiskry létají na všechny strany. Co se Dr. Watsona týče, téměř celou dobu jsem z něho měla lehce rozpačitý pocit. Spolupráce v akčnějších scénách jim ale šlape jako strojek švýcarských hodinek.

Ve filmu se sem tam objeví několik pomalejších pasáží, ale začít nudit se rozhodně nestihnete. Čeká vás vytříbená detektivní práce, akce, vtip a i trocha erotiky. Na konci otevřená vrata k pokračování, jsou třešinkou na dortu. „Nového“ Sherlocka Holmese byste si neměli nechat ujít.
 

Drahý Watsone, tu loď už asi nestihneme.

I Sherlock Holmes si potřebuje občas přivydělat. Proč ne boxem, když je v něm tak dobrý.

Důvěřujte mi, jsem profesionál!