Recenze: Alita: Bojový Anděl / Alita: Battle Angel

Kyberpunková romance s naivním, byť pestrým příběhem.
 
 
Hollywood se poslední dobou jen hemží příběhy o silných ženách, které válcují muže – někdy obrazně, jindy doslova. Alita sice není výjimkou, ale není to nápad uspěchaně vycucaný z prstu kvůli poptávce, její předlohou je manga, která si vydobyla popularitu už v devadesátých letech. Je to tedy nějaký ten pátek, co si jí všiml James Cameron a chtěl se jí ujmout, ale protože má nejspíš v plánu do konce života točit jen Avatary, a zvláště na současný trh se takový příběh hodí, předal nakonec svůj projekt Robertu Rodriguezovi. Tomu tak umožnil pracovat s největším rozpočtem, kterého se mu kdy dostalo. Podíváme se díky němu do postapokalyptické budoucnosti, kde málokterý člověk ještě drží pohromadě tak, jak ho stvořila příroda, ale spíše podle toho, jaké součástky jsou po ruce.

Na začátku nás film zavádí na obří smetiště, kde doktor Ido (Christoph Waltz) najde torzo dívky-kyborga, kterou přivede díky svému umu zpět k životu. Pojmenuje ji Alita a brzy se také dovíme, jaký k tomu měl důvod. Tahle robotická puberťačka s velkýma očima si nepamatuje nic o sobě a o světě, neví ani co je to pomeranč, ale zatím si užívá, že vůbec žije. Může začít s čistým štítem od začátku, a kdo z nás by si nepřál mít takovou možnost, tvrdí jí Ido, který o tom musí něco vědět, protože jeho minulost ho bolestivě ovlivňuje každý den.

Díky tomu, že si postava nic nepamatuje, musí jí její mentor a později noví přátelé všechno vysvětlovat, takže se divák v tomto postapokalyptickém světě postupně zorientuje. Seznámíme se s lovci nebezpečných zločinců i s populární hrou, která je snad ještě nebezpečnější. A Alita brzy odhalí, že má překvapivé schopnosti. Když se ocitne v nebezpečí, její podvědomí ji začne bránit velmi speciálním druhem bojového umění, které nás postupně přivádí k poznání, kým je a odkud přišla.

Některé scény jsou poměrně drsné, protože když spolu bojují kyborgové, díky absenci klasických těl a krve si mohl Rodriguez dovolit přitvrdit.Alitu ztvárnila herečka Rosa Salazar, ale její tvář i tělo jsou hojně počítačově upraveny. Nezvyklé jsou především obrovské oči, které se snaží zůstat věrné předloze, ale nedělají ji méně lidskou, naopak postavě při emotivních scénách pomáhají (na rozdíl od dialogů). Nemá tak problém získat si nás na svou stranu. I svět plný fantazie, sem tam nějaké drsné rvačky či brutální „sport“ umí bezpochyby zaujmout. Některé scény jsou poměrně drsné, protože když spolu bojují kyborgové, díky absenci klasických těl a krve si mohl Rodriguez dovolit přitvrdit. O moc hlubší příběh film nenabízí a díky mladé hrdince je spíše infantilní, než že by dokázal působit temně nebo zvlášť zajímavě pro dospělého diváka. Jennifer Connelly, pravděpodobně aby to zachránila, tu musí odehrát zbytečnou scénu v sexy spodním prádle. Hlavní záporák zůstává našim očím skrytý, protože může vstoupit do (skoro) kohokoli a jeho tvář si „užijeme“ jen pár vteřin, abychom byli navnaděni na pokračování, protože ta tvář není jen tak něčí.

Alita je akční sci-fi podívaná, která radši nabízí hodně zajímavý vizuál, než aby v nás zanechal hluboký dojem její obsah. Což je v pořádku, pokud jde o váš šálek kávy. Postavy jsou prosté a naivní, ale sympatické, a děj poměrně pestrý. Určitě by z předlohy i z nás dokázal Cameron vymáčknout víc emocí, než se to povedlo Rodriguezovi, ale s tím už se nedá nic dělat. Technologie letí kupředu a dnes už tedy fakt, že „to dobře vypadá,“ na nezapomenutelný film nestačí.
 

Tahle holka úplně ztratila hlavu.

Pro koho bylo tohle tělo postaveno?

S mimozemskou lodí umí zacházet i malá holka.