Recenze 3Bobule: Vrací se ke svým úspěšným kořenům, ale ten nejlepší výběr z hroznů nenabízí
Do třetice všeho dobrého i zlého.
Po dvanácti letech od prvního dílu se tato série dočkala třetího pokračování. Ať už je to jakkoliv překvapující vzhledem k nepříliš vydařenému druhému snímku, jelikož na ten je snad lepší zapomenout. Mění se režiséři i scénáristé, nicméně oblíbení herci zůstávají. Do kin se 3Bobule dostávají kvůli celosvětové pandemii s tříměsíčním zpožděním, což může ve skutečnosti filmu jenom pomoct. Právě v létě mají totiž lidé náladu na toulky vinicemi a s tím související návštěvy sklípků.
Znovu se setkáváme po delší době s Honzou a Klárou, kteří spolu vychovávají dvojčata a provozují vinařství. Ačkoliv čekají třetí dítě, jejich manželství jim zevšednělo a žijí odděleně. Do toho se ve městě nečekaně objeví kamarád Jirka a všechno začne nabírat na obrátkách, ostatně jako vždy. Vezme svého syna Jakuba na Moravu, ale zatají, že ho v podstatě unesl a že utíká před svými dluhy. Společně se všichni snaží nějak zvládnout vinobraní a zachránit rodinný podnik.
Příběh se skládá z několika různých konfliktů. Každá postava se vypořádává se svými vlastními problémy. Honza se pokouší znovu získat přízeň své manželky, ta zase touží po zachování otcova odkazu a respektu mezi vinaři a Jirka řeší neshody s rodinou a finance. Chybí zde ovšem zastřešující téma, které by udalo jasný směr vypravování.
Vrací se již dříve osvědčené motivy.Vrací se již dříve osvědčené motivy. Vlivných mafiánů nebo nájemných vrahů se tedy naštěstí nedočkáme. Opět se řeší krádeže hroznů z vinic, sledujeme nesourodou dvojici policistů, souboj soků v lásce či začínající generaci mladých vinařů. Znovu se můžeme těšit také ze záběrů na okouzlující moravskou přírodu. A že ty scenérie opravdu stojí za to! Stejně tak se parťáci Honza a Jirka pořád umí zpít do němoty a vyvádět hlouposti.
Právě nenuceně působící konverzace mezi Kryštofem Hádkem a Lukášem Langmajerem jsou největším zdrojem humoru. Pomyslná chemie mezi nimi evidentně pořád funguje tak, jak má. Na své si přijdou i fanoušci herečky Terezy Ramby, která zde září stejně jako v předchozích dílech. Po herecké stránce zkrátka není co vytknout. Diváci s radostí uvítají známé i nové tváře.
Tvůrci se tentokrát více ponořili do skutečného světa vinařů. Některým odborníkům se nejspíše uleví, že už nejsou prezentovány pouze zkreslené představy o jejich práci. Postavy používají více odborných výrazů a vysvětlují i procesy související s výrobou vína. Horší už je to s klasickými vesnickými stereotypy, které zůstávají v české filmové tvorbě zatvrzele neměnné.
Film je věnován Václavu Postráneckému, jehož hlas je často slyšet v pozadí. Symbolicky tak převzal funkci Lubomíra Lipského v příběhu. Oba v této sérii vystupují jako přízraky svých postav a radí svým potomkům, jak uspět v životě i na vinici. Rozhodně jde o silné okamžiky, ale je jich tu bohužel až příliš. Zůstává rovněž otázkou, zda se tvůrci nesnaží pomocí použitých nostalgických průpovídek dostat diváka do emoční pasti.
Snímku by zřejmě prospělo, kdyby byl o něco kratší. Jakási roztříštěnost děje, někdy vcelku dlouhé či nedůležité záběry a neobsáhlý scénář představují důvody, proč je 101 minut tak nějak moc. Přínosem je dobře se hodící hudba dotvářející celkovou atmosféru. Toto pokračování určitě neudělá ostudu prvnímu dílu, protože zdařile navazuje na jeho poetiku a styl humoru. Nehraje si na velké umění, ale chce jednoduše pobavit průměrného diváka, což se mu s velkou pravděpodobností podaří. Jedná se o jednu z těch lepších komedií letošního roku, i když konkurence v Česku není v rámci tohoto žánru tak velká.
Rodinný klan se během let pěkně rozrostl.
Tak co myslíte? Spadne?
„Povídá se, že když si sundá tričko, začne hrát hudba…“
3Bobule
Snímku by zřejmě prospělo, kdyby byl o něco kratší. Jakási roztříštěnost děje, někdy vcelku dlouhé či nedůležité záběry a neobsáhlý scénář představují důvody, proč je 101 minut tak nějak moc. Přínosem je dobře se hodící hudba dotvářející celkovou atmosféru. Toto pokračování určitě neudělá ostudu prvnímu dílu, protože zdařile navazuje na jeho poetiku a styl humoru. Nehraje si na velké umění, ale chce jednoduše pobavit průměrného diváka, což se mu s velkou pravděpodobností podaří. Jedná se o jednu z těch lepších komedií letošního roku, i když konkurence v Česku není v rámci tohoto žánru tak velká.
- Hodnocení