Recenze Tajemství: Odvaha snít: Nerealistický snímek se snaží již potřetí prodat populární filozofii, která prosazuje sílu myšlenky

„Všechno je možné, pokud to doopravdy chcete.“

V roce 2006 vydala australská spisovatelka a producentka Rhonda Byrne knihu s názvem Tajemství, která má čtenáře vést k pochopení síly myšlenky. Tato filozofie zkráceně tvrdí to, že pokud po něčem opravdu moc toužíme, tak se nám to podaří. Když budeme mít naopak negativní myšlenky, budou se nám stávat špatné věci. V podstatě se má jednat o jakýsi zákon přitažlivosti. Kniha se rychle stala světovým fenoménem a počet prodaných výtisků jde do milionů. Pro ty, kteří neradi čtou, vznikl ve stejném roce tematický dokument.

Ovdovělá Miranda Wells žije v rozpadajícím se domě se třemi dětmi, mají dluhy a nedostatek peněz. Celé situaci nepomáhá ani fakt, že napůl randí se zámožným majitelem restaurace, ve které pracuje. Jejich život vypadá jako z cyklu s názvem „řada nešťastných příhod“. Když vtom se tam objeví sympatický profesor strojního inženýrství Bray Johnson, který pro ni má záhadnou obálku. Než ji však zvládne předat, rychle se sblíží s celou rodinou a věci se začnou obracet k lepšímu. Bray před nimi však tají jednu zásadní informaci.

Celý film je protkán nejrůznějšími moudry o životě.Celý film je protkán nejrůznějšími moudry o životě. Nicméně v tak velké koncentraci působí spíše jako prázdné fráze. Jednotlivé postavy mezi sebou vedou povrchní konverzace o abstraktních tématech. Zvláště profesor vystupuje často jako spasitel, který má řešení na všechny nesnáze. Jeho podivná všudypřítomnost by ve skutečném světě byla spíše děsivá. Jedná se o uplatnění stejné filozofie, jako je v knize, jenže tentokrát je našroubována na jednoduchý příběh. Člověk by si až mohl začít myslet, že víra má větší sílu než tvrdá práce, což je docela nebezpečné poselství.

Na téměř dvouhodinový snímek skutečně není děj nějak obsáhlý. Nejspíše proto je tempo vypravování po celou dobu velmi pomalé. Ani vcelku slibnému hurikánu se to nepodaří zvrátit. Některé záběry jsou poměrně dlouhé a snaží se vyvolat jakousi nostalgii a pocit mysterióznosti. Jelikož všechno na světě má přece řád, jen ho není vždy tak lehké najít. Mnoha lidem by se zřejmě ulevilo, kdyby to tak vážně bylo, jenže není.

Herci Katie Holmes a Josh Lucas se tohoto nelehkého úkolu ujali se ctí. Snažili se do svých postav dát tolik opravdovosti, co to jen šlo (a že to muselo jít dost ztuha). Celou dobu je jasné, že se tito dva mají dát dohromady, takže se můžeme těšit na klasický průběh romantických dramat. Ale chybí mezi nimi pro tento žánr tolik důležitá jiskra. I když Josh Lucas jako Bray představuje dokonale citlivého a duchovně založeného muže (co víc si může žena přát), zatímco herec Jerry O’Connell v roli Tuckera (majitel oné restaurace) je strohý materialista.

Režisér Andy Tennant, který má na svědomí některé povedené kousky, jako Anna a král (1999) nebo Hitch: Lék pro moderního muže (2005), se nejspíše snažil udělat z toho alespoň trošku propracovanější podívanou, ale se scénářem Rhondy Byrne toho už moc nezmohl. Vypravování je z mnoha důvodů nerealistické – ať už kvůli dialogům, povrchně popsaným postavám, nebo zjednodušenému vidění světa. Navíc se bere tak vážně, že není možné se nad ním alespoň trochu zasmát. Pokud ovšem občas rádi ujíždíte na vlně sentimentality a chcete se na chvíli zasnít a utéct někam, kde je téměř vše perfektní, tak jste narazili na ten správný film. Tato filozofie by zvláště v dnešní době mohla mít pozitivní vliv na životem unavené diváky, jen kdyby se pak nemuseli vracet do reality, kde to takhle prostě nefunguje.
 

„Sice se vůbec neznáme, ale velmi rád vám pomohu opravit auto, střechu a klidně ještě něco dalšího.“

Nemůžeme ten polibek vynechat?