Filmový fanoušek a zakladatel Filmové filharmonie Matěj Lehár promluvil o založení tematického orchestru i náplni budoucí sezóny
„V první řadě jsem chtěl vytvořit dobrý orchestr plný profesionálů, kterým se líbí filmová hudba.“
Filmová filharmonie letos oslavila svoji jubilejní desátou sezónu nabitým programem, který vyvrcholí již tuto neděli koncertem Superheroes. I když se koncerty Filmharmonie konají v pražském Rudolfinu, čeká zde na posluchače přátelská atmosféra a kreativní dress code, který podporuje a vítá kostýmy ladící k danému tématu. Není proto nereálné, že vedle vás v hledišti usedne Superman, Harry Potter či pravěký ještěr.
Zakladatel hudebního tělesa Matěj Lehár v rozhovoru přiblížil, co ho inspirovalo k tomu, aby Filmharmonie vznikla či jak vybírá náplň jednotlivých koncertů. Dokonce nám naznačil, na co se můžeme těšit do budoucna.
Červený koberec: Jaká byla prvotní myšlenka, která vedla k založení Filmové filharmonie?
Matěj Lehár: V první řadě jsem chtěl vytvořit dobrý orchestr plný profesionálů, kterým se líbí filmová hudba. V Praze, kde orchestr vznikl, bylo několik souborů, které se zabývaly a stále zabývají filmovou hudbou, ale mezi často staršími hráči neměli skladatelé filmové hudby příliš vysoký kredit. To mi tehdy přišlo jako škoda, a tak jsem se snažil vytvořit těleso, kde těmto skladatelům a jejich tvorbě budeme dávat dostatečnou péči.
Červený koberec: Co bylo při jejím budování nejtěžší?
Matěj Lehár: Určitě bylo nejtěžší přesvědčit publikum, že na nás mají chodit, že nabízíme něco lepšího než ostatní. Troufám si říci, že se nám to povedlo. Bylo to samozřejmě za velké podpory všech tehdejších hudebníků, jelikož jsme začínali úplně od nuly a vše se učili za chodu.
Červený koberec: Aktuálně se koncerty Filmové filharmonie odehrávají především v pražském Rudolfinu, čím Vás tento prostor učaroval?
Matěj Lehár: Snažíme se dělat naše koncerty ve velkém počtu hudebníků, pro které je filmová hudba původně komponována. Pořádání takového koncertu je sice velmi nákladné, ale zvuk, který takový symfonický orchestr vytvoří, je nenahraditelný. Proto je potřeba mít akusticky vynikající prostor, kterým Dvořákova síň v Rudolfinu bezpochyby je.
Červený koberec: Každý koncert má své vlastní téma. Podle jakého klíče vybíráte jak témata, tak jednotlivé skladby, na které se mohou posluchači těšit?
Matěj Lehár: Pro tematické koncerty jsme se rozhodli hned při tvoření prvních programů tehdy našeho nového orchestru. Bylo potřeba se odlišit od plejády akcí, které využívaly filmovou hudbu k naplnění různých sálů, namixovanou bez většího úsilí tak, aby byla komerčně zajímavá. Naše programy se snažíme vytvořit tak, aby se skladby k sobě hodily tematicky a aby byl program sestaven zajímavě i pro posluchače, který koncert navštíví. Po skončení koncertu tak ještě dlouho zůstává skvělý pocit z intenzivního zážitku.
Červený koberec: Jste filmový fanoušek?
Matěj Lehár: Filmový fanoušek jsem už odmala, vyrůstal jsem na sledování starších filmů v televizi, ale v mém rodném městě bylo několik kin, kam se mohlo chodit na novinky, z nichž mnoho vynikalo symfonickou hudbou, kterou už jsem tehdy při pozorování filmu velmi vnímal.
Červený koberec: Připravujete pro budoucí sezónu nějakou novinku?
Matěj Lehár: Protože byla naše 10. sezóna nabitá novými tituly, využijeme v další sezóně i naše oblíbená témata – Sci-fi a Vánoce, vždy ale program obměňujeme právě různými novinkami tak, aby nenudil ani naše skalní fanoušky. Druhou polovinu sezóny zatím nebudu prozrazovat, ale naši posluchači se mají na co těšit.
Červený koberec: Hudbě se věnujete od dětství. Na jaké nástroje hrajete a který je Vašemu srdci nejbližší?
Matěj Lehár: Od brzkého věku jsem se věnoval dechovým nástrojům, velmi brzy jsem však inklinoval ke zvuku lesního rohu, na který hraji a stále na sobě pracuji.
Červený koberec: Jste raději posluchač nebo součást orchestru?
Matěj Lehár: Jsem radši součástí symfonického orchestru. Většinu hudby, kterou dávám do svých programů, totiž není možné si zahrát nikde jinde. Často jde o české premiéry skladeb, na které jsou notové materiály zapůjčeny, tak proč toho nevyužít.