Recenze: Bílý tygr je velice rozporuplným příběhem o chudém Indovi, který se chce stát bohatým podnikatelem
Milionář z chatrče v poněkud drsnější formě.
Bílý tygr je indickým snímkem, který vypráví příběh Balrama (Adarsh Gourav), mladíka z chudé rodiny, jež se snaží v životě uspět. Rozhodne se stát řidičem vlastníků půdy, kteří v jeho vesnici již spoustu let vybírají třetinu ze všech výdělků. Když se mu jeho záměr vydaří, dostává se Balram do zcela nového světa bohatství a luxusu, které je ovšem neustále konfrontováno s jeho skromným původem a obzvláště nevhodným zacházením ze strany některých z jeho pánů. Když se začne napětí s jeho chlebodárci stupňovat, musí se Balram rozhodnout, co udělá, pokud se chce mít v budoucnu dobře.
Přestože jde o film s čistě indickým obsazením a lokacemi, svým pojetím se jedná spíše o něco mezi indickým a americkým snímkem, než že by šlo o ryze indický výtvor. Zda je tedy Bílý tygr více pro západní publikum, nebo pro indické publikum, to je poměrně těžké posoudit. Stejná rozpolcenost se bohužel týká i filmu jako celku. Než se ale dostaneme k negativům, je potřeba zmínit několik jasných pozitiv, které Bílý tygr má.
Tvůrci odvedli opravdu dobrou práci v tom, jak detailně jsou zobrazovány rozdíly v živobytí mezi tzv. vyššími a nižšími kastami, tedy něco jako mezi vyšší a nižší třídou. Tento kontrast se nese celým filmem a je zpracován velmi kvalitně, spolu s vizuální stránkou jde zdaleka o nejlepší věc na celém snímku. Herecké výkony jsou také v celku solidní a potěší, že mezi cizími herci z našeho úhlu pohledu je alespoň jedna známá tvář, kterou je Priyanka Chopra Jonas.
Filmu se začíná přisuzovat, že je takovou drsnější a realističtější obdobou Milionáře z chatrče. Porovnání je to do určité míry spravedlivé, v určitém směru ovšem ještě připomíná dva roky starého Jokera s Joaquinem Phoenixem. Stejně jako v Jokerovi, i zde máme hlavní postavu, která pochází z velice chudého prostředí, což se projevuje jak na jeho živobytí, tak zároveň na tom, jak s ním někteří lidé zachází. Když se ale protagonista rozhodne něco udělat se zlými boháči a mít se sám lépe, sejde z cesty a vydá se špatným směrem, byť si to sám neuvědomuje.
Jelikož Bílý tygr vychází z knižní předlohy z roku 2009, tak se lze jen těžko domnívat, že by se film inspiroval Jokerem z roku 2019, nicméně určité paralely ve způsobu vyprávění nelze přehlédnout. Velký rozdíl oproti Arthurovi z Jokera je ovšem v tom, že Balram není nemocným člověkem. Spíše doplácí na to, že si nechává od svých pánů vše líbit a když už mu dojde trpělivost, rozhodne se vypořádat se vším v celku razantně. Jelikož se ale Balram zdá být zdravotně v pořádku, tak jeho nenadálá změna v chování je tím největším problémem děje.
Motivace hlavního hrdiny k určitým krokům, které udělá, je přinejmenším dost na hraně.Motivace hlavního hrdiny k určitým krokům, které udělá, je přinejmenším dost na hraně. Již v první polovině stopáže sice Balram udělá nějakou špatnou věc, nicméně posléze jí lituje a člověk tak nabude dojmu, že i přes určité výzvy a momenty vyhoření se snaží udělat vše správně. Divák si dokáže vybudovat odpor vůči některým bohatým postavám, pro které Balram pracuje, o to více je pak ovšem šokující, že se rozhodne jít zrovna proti jednomu z nich, který to s ním jako jediný myslel dobře.
Tento velký zlom zkrátka moc nefunguje, stejně jako samotný závěr, který působí velmi odbytě a je otázkou, co si z něj máme vlastně vzít. Balram se potýká s chudobou a se špatným zacházením ze strany bohatých lidí v podstatě od začátku snímku, a i když si prochází určitými problémy, tak po drtivou většinu filmu nedostaneme žádný velký náznak toho, že by se chtěl pokusit o něco razantního a nekompromisního.
V poslední půlhodině filmu se k tomu ovšem Balram odhodlá a udělá velice závažný krok, díky kterému se postupně stane bohatým a úspěšným. Zároveň se nám snímek v tomto bodě snaží říct, že je to vlastně pořád ten dobrý člověk z první poloviny filmu, přestože všechny své příbuzné vystavil nebezpečí a zároveň začal mít určitý zvrácený pohled na celosvětové dění.
A tím snímek v podstatě končí, což působí velice nesourodě se zbytkem filmu. Kroky Balrama se tak nezdají být vůbec ospravedlnitelné, přestože se nám snímek snaží v závěru naznačit, že by možná dokonce měly být. I když je tedy závěr poměrně šokující a nepředvídatelný, což by se mohlo některým divákům určitě zamlouvat, tak to automaticky neznamená, že je to dobré a vhodné pro celkový příběh.
Bílý tygr na jedné straně velice zajímavým způsobem ukazuje kontrast mezi indickými sociálními vrstvami, zároveň má kvalitní vizuální zpracování a herci podávají obstojné výkony. Samotné vyznění je ovšem něco, co bude diváky určitě rozdělovat. Někdo sice může ocenit, že očekávaný závěr jako z pohádek je záhy obrácen vzhůru nohama a dostaneme velice drsné rozuzlení, na druhou stranu ovšem toto rozuzlení není zrovna konzistentní se zbytkem filmu. Zlomové rozhodnutí protagonisty zkrátka nepůsobí ospravedlnitelně, což uvěřitelnost celého závěru sráží dolů. Výsledek tak zůstává někde na půli cesty – buď vám nekompromisní zakončení sedne a oceníte jej za nepředvídatelnost, nebo vám bude připadat jako silně nekonzistentní s tím, jaké vyznění se snímek na základě poskytnutých indicií zdánlivě snažil mít.
Když vás takto drží manželka vašeho šéfa přímo před jeho očima, začíná to být podezřelé.
A když vám manželka šéfa řekne „musíme si promluvit“, obvykle to značí problém.
Z chudého mladíka bohatým švihákem. Ale za jakou cenu?
Bílý tygr / The White Tiger
Bílý tygr na jedné straně velice zajímavým způsobem ukazuje kontrast mezi indickými sociálními vrstvami, zároveň má kvalitní vizuální zpracování a herci podávají obstojné výkony. Samotné vyznění je ovšem něco, co bude diváky určitě rozdělovat. Někdo sice může ocenit, že očekávaný závěr jako z pohádek je záhy obrácen vzhůru nohama a dostaneme velice drsné rozuzlení, na druhou stranu ovšem toto rozuzlení není zrovna konzistentní se zbytkem filmu. Zlomové rozhodnutí protagonisty zkrátka nepůsobí ospravedlnitelně, což uvěřitelnost celého závěru sráží dolů. Výsledek tak zůstává někde na půli cesty – buď vám nekompromisní zakončení sedne a oceníte jej za nepředvídatelnost, nebo vám bude připadat jako silně nekonzistentní s tím, jaké vyznění se snímek na základě poskytnutých indicií zdánlivě snažil mít.
- Hodnocení