Recenze: Čističi vesmíru zbavují galaxii odpadu. Působivé efekty jim ale nevystačí

Kterak zhavaroval korejský vesmírný blockbuster. 

Představte si dystopický scénář, kdy lidé zdevastovali Zemi, udělali z ní vesmírné smetiště a snaží se začít nanovo jinde. Podobnou myšlenku rozvinul i korejský tvůrce Sung-hee Jo, který si navíc řekl: Co kdyby čtyři outsideři objevili nejhledanějšího androida ve vesmíru? Svůdný nápad však zanikl ve změti mezigalaktického chaosu.

Když čtyři hrdinové – něco mezi vesmírnými popeláři a piráty – ve své lodi z ničeho nic objeví androida připomínajícího roztomilou lidskou holčičku, vědí, že něco není v pořádku. A mají pravdu. Kvůli jeho údajné ničivé síle lidského robota hledá nejen vláda, ale i separatistické skupiny.

Plán čtveřice je tak jasný – prodat ho tomu, kdo nejvíc zaplatí. Má to ale háček. Postupem času totiž posádka zjišťuje, že malá Su-ni možná vůbec nebude tím, koho z ní úřady dělají. A aniž by se člověk rozkoukal, hraje se najednou o budoucnost planety Země.

Přestože snímek na dějovou anotaci naláká, pro mnohé zřejmě nesplní očekávání.Přestože snímek na dějovou anotaci naláká, pro mnohé zřejmě nesplní očekávání. A je to velká škoda. Režisér Sung-hee Jo totiž nad nápadem napsat a zrežírovat příběh, v němž poukáže na závažný a nebezpečný problém kolizí vesmírného odpadu, strávil několik let. Vaz ale příběhu nakonec nezlomily trosku družic, ale chaotické spojování nesourodých nápadů a infantilní dialogy.

Co na Čističích vesmíru možná nejvíce příjemně překvapí je vizuální stránka, která jde daleko za hranice očekávaného. Nejen vesmírné lodě, osídlený Mars nebo postapokalyptická Země, ale i bitvy kdesi na pomezí galaxie působí dojmem solidní sci-fi. Už počáteční scény tak probudí dojem, že půjde o víc než o dětskou sci-fi.

To se ale nestane. Především chaotický děj a zbytečné, prázdné nebo nepochopitelně infantilní scény způsobují, že film vázne kdesi na pomezí dobré a špatné podívané. Na psychologii postav si sice divák může místy užít trefné a milé narážky na korejskou mentalitu a houževnatost, avšak Sung-hee Jo i svého hlavního hrdinu stáhne do propasti ohraných hollywoodských klišé, při kterých už nikomu slza neukápne. Největším přínosem pak může být transgender android, který nekopíruje stereotypy a navíc pobaví. První jihokorejský pokus o vesmírný blockbuster tak zřejmě i ve filmotéce Netflixu zhasne dříve, než stihne vůbec zazářit.

 

Co jsme objevili? 

(Foto zdroj: Netflix)

 

Vesmírní popeláři sice nic moc, ale na vizuální stránku film naláká.

(Foto zdroj: Netflix)

 

Kdo je Suni doopravdy? 

(Foto zdroj: Netflix)

 

60%

Čističi vesmíru / Seungriho

Už počáteční scény tak probudí dojem, že půjde o víc než o dětskou sci-fi. To se ale nestane. Především chaotický děj a zbytečné, prázdné nebo nepochopitelně infantilní scény způsobují, že film vázne kdesi na pomezí dobré a špatné podívané. Na psychologii postav si sice divák může místy užít trefné a milé narážky na korejskou mentalitu a houževnatost, avšak Sung-hee Jo i svého hlavního hrdinu stáhne do propasti ohraných hollywoodských klišé, při kterých už nikomu slza neukápne. Největším přínosem pak může být transgender android, který nekopíruje stereotypy a navíc pobaví. První jihokorejský pokus o vesmírný blockbuster tak zřejmě i ve filmotéce Netflixu zhasne dříve, než stihne vůbec zazářit.

• Hodnocení