Hněv Titánů / Wrath of the Titans – recenze

[singlepic id=2261 w=200 h=200 float=left]Hněv Titánů? To sotva…

 

Hněv Titánů, honosný to název, honosné plakáty, honosné upoutávky! V očekávání sedíte a těšíte se na okamžik, jejž odstartují první záběry. Těšíte se, až uvidíte tu strhující podívanou, zápletku bohů a Titánů, sedíte a těšíte se. Nejdříve na první minuty, poté na druhou půlku filmu, až nakonec zjistíte, že film dávno skončil a vaše očekávání zůstalo kdesi v nenávratnu.

Nejenže schází dobrý děj, nebo správní a čestní hrdinové, ono toho chybí daleko víc. Tak kupříkladu film se plete už ve svém názvu, konkrétně v množném čísle u slova „Titánů“ ono jich nám totiž pár chybí. Přesněji chybí všichni, až na Krona – otce Dia, Háda a Poseidona. Upřímně si myslím, že by autoři nejraději vynechali i jeho, ovšem název Hněv ____, by zřejmě mnoho lidí nenadchnul. Co se bohů týče, seznam se raději také lehce scvrknul. Zeus, Hádes, Poseidon a Ares. Teď jak na to koukám, připomíná to spíše Tři mušketýry.

Hlavním hrdinou nemůže být pochopitelně nikdo jiný, než samotný Perseus. Ovšem v tomto podání spíše rozzlobený rybář vychovávající svého malého syna: Jak typické pro syna Dia. Perseus odmítne zachránit svět, ovšem když Chiméra zaútočí na zcela slabého synka, vše se obrací a hurá do války s Titány, pardon Titánem.

Už tak malý výčet „nesmrtelných“ bohů náhle snižuje souboj oněch „Tří mušketýrů,“ konkrétně Zeus + Poseidon VS Hádes + Ares, ti samozřejmě přeorientovaní na stranu Krona. A člověk se nestačí divit, jak vládce a bůh moří Poseidon vcelku lehce, snad i trapně, umírá.

Celé Řecko ovládá z malého stanu královna Andromeda, řídí pohyby vojsk, rozkazuje jako generál a samozřejmě obléká slušivou vojenskou uniformu. Jak typické pro Antiku. Mimochodem, hovořím-li o Řecku, to připomíná spíše výlet Johna Cartera, tedy planetu Mars.

Děj se náhle ubere k padlému bohu neboli božskému kováři Héfaistovi. Schválně jsem nezařadil tuto postavičku do výčtu bohů. On totiž připomíná spíše schizofrenického vyhnance, bez jakýchkoliv zvláštních schopností. Arovi nedělá sebemenší problém tohoto mužíka připravit o život.

Chabou zápletku střídá chabý scénář, častokrát ani nevíte, oč zrovna v dané scéně běží a po závěrečném polibku mezi Perseem a Andromedou, se vaše oči zaradují, neboť „děj“ právě skončil. Na druhou stranu snímek zachraňují velmi povedené visuální zpracování, ať už přesná a správně zvolená kamera, nebo dokonalé visuální efekty.

Film samotný ovšem spadá do toho velmi napěchovaného pytle hodně očekávaných filmů, co svou podprůměrností sami sebe doslova pohřbily. A to je veliká škoda. I když po prvním dílu Souboj Titánů, se není popravdě čemu divit.

Typická Řecká Královna

[singlepic id=1831 w=400 h=300 float=center]

No konečně nějaký hněv!

[singlepic id=1830 w=400 h=300 float=center]

Rybář Perseus v celé své kráse

[singlepic id=1829 w=400 h=300 float=center]

0%

Tyto stránky využivají cookies, aby mohly nabídnout relevantní informace pro vás. Dalším setrváním s tímto souhlasíte, máte však možnost cookies zakázat. Přijmout Více informací