Recenze: Gundala je prapodivným indonéským snímkem o superhrdinovi, který se snaží připravit půdu pro vlastní provázaný vesmír

I Indonésie má své superhrdiny.

Gundala je adaptací populárního indonéského komiksu z konce šedesátých let minulého století. Hlavní postavou příběhu je mladý Sancaka (Abimana Aryasatya), který již v dětství získal velice zvláštní schopnosti. Když ovšem přišel o oba rodiče, začal mu život házet klacky pod nohy a aby přežil, snaží se Sancaka starat pouze o sebe a vyhýbat se problémům. S narůstající kriminalitou je nicméně pouhé zírání do země stále těžší a když začnou mít kroky nebezpečné mafie dopad na celou Jakartu, musí se Sancaka rozhodnout, zda využije své schopnosti a stane se ochráncem utlačovaných.

Film bezpochyby velmi těží z původní předlohy, která je v Indonésii populární a zřejmě to je i důvodem, proč jsou indonéské recenze od fanoušků a kritiků veskrze pozitivní. Jelikož u nás komiksovou předlohu v podstatě neznáme, můžeme hodnotit výsledné dílo pouze z filmového hlediska. A z tohoto hlediska snímek bohužel v drtivé většině působí jako velice prapodivný spletenec řady různorodých událostí a žánrů.

Nejlépe to vysvětlí krátký rozbor jedné scény: Malého Sancaka zachrání před pronásledovateli zcela náhodný mladý pár, jež mu během půl minuty od nastoupení do vozu slibuje, že ho adoptuje a ptá se ho, co by chtěl dělat za práci v dospělosti. Sancaka ovšem po chvíli přemýšlení uteče pryč a zmíněný pár už nikdy neuvidíme. Podle všeho šlo o odkaz na alternativní linii z komiksů, ve které byl Sancaka adoptován tímto párem. Fanoušci by jistě tento odkaz ocenili, nicméně z hlediska provedení je scéna jeden velký „Co to sakra je?“ moment – dialogy jsou extrémně rychlé, scéna jako celek přijde odnikud a poté najednou zase zmizí. A to je problém u většiny věcí v tomto filmu.

V celku jde o velice brutální záležitost a je překvapivé, že něco podobného se zároveň snaží být komiksovým filmem.Výsledek je evidentně nahromaděn odkazy na původní předlohu, což jde proti souvislému vyprávění příběhu a dělá to z Gundaly bohužel jeden neuvěřitelný guláš. Řada věcí přichází do děje zcela náhodně a zase se vytratí. Zároveň je Gundala z velké části překvapivě dost depresivním filmem, obzvláště pak v první polovině, kdy trávíme většinu času sledováním drsného života malého Sancaka. S tím souvisí především fakt, že snímek se poměrně hodně vyžívá v násilí páchaném na dětech, což je přinejmenším silně zneklidňující. V celku jde o velice brutální záležitost a je překvapivé, že něco podobného se zároveň snaží být komiksovým filmem – takový Temný rytíř je proti tomu pohádka na dobrou noc.

Po většinu stopáže tak působí snímek jako velice temný akční thriller, nikoli jako temný superhrdinský film. Plné objevování Sancakových schopností přijde až někdy s druhou polovinou stopáže, do té doby se Gundala extrémně vleče. Dialogy také nejsou zrovna dobré, většinou jsou naopak velmi špatné, laciné a působí dost nevěrohodně, jelikož jsou mnohdy velice rychlé a berou tím tak i prostor k prožití větších emocí.

Neznamená to ale, že by bylo úplně všechno špatné. Samotná akce je ve většině případů poměrně slušná. Není to sice žádný zázrak ve stylu Zátah: Vykoupení, ale souboje jsou z velké části solidní či alespoň nadprůměrné. Vedle toho zazní sem tam nějaké zajímavé moudro o životě a lidskosti, plus občas uslyšíme i nějakou hlášku, která alespoň na chvíli odlehčí tento extrémně vážný kousek. Zároveň se snímek zcela otevřeně snaží připravit půdu pro celý provázaný vesmír na způsob Marvelu či DC, ale opět, pokud neznáte předlohu, filmu to z narativního hlediska spíše škodí.

Jelikož je Gundala v Indonésii populárním komiksem, dokážou tamější fanoušci zjevně spoustu věcí tomuto snímku odpustit. Nám na základě neznalosti předlohy zbývá hodnotit samotný film, a i když má zápletka určitě dobrý potenciál, celkové provedení je hlavním kamenem úrazu. Z velké části je totiž výsledek narativní katastrofa, která působí jako velké množství věcí náhodně spojených dohromady, přičemž řada nepodstatných věcí dostává hodně prostoru a na to opravdu důležité už tolik času nezbývá. Ani speciální efekty nejsou na poměry superhrdinských filmů žádný zázrak, nicméně s tím se dalo tak trochu počítat. Gundalu lze doporučit pouze v případě, že chcete vidět zcela odlišný a velice temný příběh o superhrdinovi, či zda původní předlohu již znáte. V opačném případě ovšem uděláte spíše lépe, když se tomuto dílu vyhnete.

Lekce bojového umění se budou mladému Sancakovi v budoucnu hodit.

Buďto je dospělý Sancak celkem čahoun, nebo mají autobusy na Jakartě velice nízké stropy.

Improvizovaný kostým dokončen, je čas nakopávat zadky. 

35%

Gundala

Jelikož je Gundala v Indonésii populárním komiksem, dokážou tamější fanoušci zjevně spoustu věcí tomuto snímku odpustit. Nám na základě neznalosti předlohy zbývá hodnotit samotný film, a i když má zápletka určitě dobrý potenciál, celkové provedení je hlavním kamenem úrazu. Z velké části je totiž výsledek narativní katastrofa, která působí jako velké množství věcí náhodně spojených dohromady, přičemž řada nepodstatných věcí dostává hodně prostoru a na to opravdu důležité už tolik času nezbývá. Ani speciální efekty nejsou na poměry superhrdinských filmů žádný zázrak, nicméně s tím se dalo tak trochu počítat. Gundalu lze doporučit pouze v případě, že chcete vidět zcela odlišný a velice temný příběh o superhrdinovi, či zda původní předlohu již znáte. V opačném případě ovšem uděláte spíše lépe, když se tomuto dílu vyhnete.

• Hodnocení