Recenze Zbožňovaný: Nedostačující zápletku se snaží vynahradit vtipy, rádoby hloubkou a dobrými herci

Skandály se nevyhnou ani rodinám ve vyšších kruzích.

Scenárista a režisér Petr Kolečko je v současnosti jedním z nejproduktivnějších českých filmařů mladé generace. Podílel se na řadě populárních seriálech jako Okresní přebor, Vyšehrad, MOST! nebo Lajna. Daří se mu vnímat, vystihnout a poté vyhnat do extrémů atmosféru v různých specifických oblastech. Zbožňovaný má primárně navazovat na tuhle komediální vlnu, ale možná právě kvůli tomu nezvládá nastínit onu hloubku rodinných vztahů, o kterou se pokouší.

Uznávaný pediatr Zdeněk odchází do důchodu. Těší se, že si konečně odpočine, bude mít čas na péči o zahradu a stráví příjemné chvíle se svou manželkou Olgou. Ukáže se však, že během práce v nemocnici udržoval celých 38 let poměr se svou kolegyní Danou. Když to s ní chce ukončit, naštvaná Dana prozradí vše jeho rodině. Tato konfrontace u Zdeňka způsobí mozkovou příhodu, po které bude všechno jinak.

Celý příběh je rámován slohovou prací vnučky Anety, která musí přehodnotit názor na svého zdánlivě dokonalého dědečka. Je o to rozzlobenější, když zjistí, že o jeho poměru téměř všichni v rodině už léta vědí. Prochází klasickým přerodem puberťáka, který si uvědomí, že i dospělí mají chyby. Ačkoliv mladá herečka Martina Czyžová ztvárňuje tuto postavu dobře, některé její repliky nejsou příliš uvěřitelné.

Hereckému ansámblu bezpochyby vládne Zuzana Kronerová v roli odvázané babičky, Jiří Bartoška coby lázeňský švihák v důchodu (byť to vzhledem ke zdravotnímu stavu své postavy nemá zase tak složité), Ivana Chýlková jako zhrzená milenka a Jiří Langmajer ztvárňující nepříliš zodpovědného otce a zetě. Jindy výrazná Petra Hřebíčková v tomto případě překvapivě zase tak nezaujme. A nyní hojně obsazovaný Štěpán Kozub alespoň pobaví svými spiritualistickými frázemi.

Všichni muži mají sklony k nevěře, což je fakt, s kterým se musí ženy smířit.Tyto postavy jsou však bezradně svázány stereotypy na základě pohlaví. Všichni muži mají sklony k nevěře, což je fakt, s kterým se musí ženy smířit. Stejně tak jako s tím, že jejich hlavním úkolem na světě je věčné opečovávání jejich protějšků, včetně přípravy vynikajících jídel, jak jinak (ať žije kefírka a pečené kuře!). I když udělají muži sebevětší blbost, žena to nakonec zkrátka přijme. Film tak vehementně upozorňuje na morální špatnost nevěry, až diváka toto neustálé hodnocení vlastně obtěžuje. Stejně má na toto téma s největší pravděpodobností už svůj vlastní názor.

Snímek svým způsobem postrádá jakousi ukotvenost. Chce působit komicky, o čemž svědčí řada konverzačních i situačních vtipů, z nichž některé se povedou více a jiné méně. Do paměti se zaryje především dlouhá sekvence, ve které se masírování milenců střídá se záběry s důkladnou přípravou kuřete a u obojího probíhá láskyplné hlazení. Současně má v úmyslu ukazovat složitost vztahů v rodině, což se ne tak úplně daří. Ono být vtipný a vážný zároveň je totiž velmi náročné. A nevíme ani jednu z nejzákladnějších věcí – kde se to celé odehrává. Když se příběh zasadí do konkrétního prostředí, hned to působí lépe.

Hlavní zápletka Zbožňovaného není tak obsáhlá, aby zvládla táhnout celých 99 minut. Kvůli tomu sledujeme i život dcery Zuzany a jejího bývalého manžela. Petru Kolečkovi se nepodařilo udržet si potřebný odstup od námětu, protože se dílo inspiruje životním příběhem jeho dědy. A tentokrát ani neměl nikoho k sobě, kdo by ho v tomto ohledu korigoval. Repliky některých postav nepůsobí moc věrohodně, herci do svých stereotypně napsaných rolí však dávají vše. Ale rozhodně to není tak, že by se divák vůbec nepobavil, řada vtipů padne na úrodnou půdu. Navíc se řeší vazby jednotlivých členů rodiny, což musí být blízké naprosto každému. Na jednu nezávaznou návštěvu kina to stačí, stejně tak jako na příjemné posezení u televize. Nicméně pokud divák očekává něco více, nejspíše nebude úplně spokojen.

  Co se tam nahoře asi děje?!

 Kapacita v oboru a milovník v nemocnici se doma mění ve spořádaného důchodce.

 „Tak pardon, že nezapadám do vaší dokonalé rodiny!“

50%

Zbožňovaný

Hlavní zápletka Zbožňovaného není tak obsáhlá, aby zvládla táhnout celých 99 minut. Kvůli tomu sledujeme i život dcery Zuzany a jejího bývalého manžela. Petru Kolečkovi se nepodařilo udržet si potřebný odstup od námětu, protože se dílo inspiruje životním příběhem jeho dědy. A tentokrát ani neměl nikoho k sobě, kdo by ho v tomto ohledu korigoval. Repliky některých postav nepůsobí moc věrohodně, herci do svých stereotypně napsaných rolí však dávají vše. Ale rozhodně to není tak, že by se divák vůbec nepobavil, řada vtipů padne na úrodnou půdu. Navíc se řeší vazby jednotlivých členů rodiny, což musí být blízké naprosto každému. Na jednu nezávaznou návštěvu kina to stačí, stejně tak jako na příjemné posezení u televize. Nicméně pokud divák očekává něco více, nejspíše nebude úplně spokojen.

• Hodnocení